Dotace na vývoj softwaru: kdy jde o výzkum a vývoj a kde získat podporu v roce 2027

05.11.2026

V Grantuj dlouhodobě konzultujeme velké množství softwarových projektů, pro které firmy hledají podporu ve výzvách na výzkum a vývoj. U značné části z nich už při první konzultaci zjistíme, že firma má promyšlený produkt a jasný plán vývoje, ale k jeho dokončení jí stačí známé postupy. Může jít o doplnění funkcí, propojení několika systémů nebo vývoj aplikace s využitím dostupných nástrojů. Pro firmu to může být důležitý projekt. Samotná novost produktu pro zákazníka z něj ale ještě nedělá projekt výzkumu a vývoje.

Proto při konzultaci rozlišujeme průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Při průmyslovém výzkumu tým získává nové poznatky potřebné k řešení problému. Při experimentálním vývoji využívá dostupné poznatky k vytvoření a ověření nového nebo zlepšeného řešení. U softwaru nás v obou případech zajímá, co po technické stránce zatím nevíme a jak to projekt systematicky ověří.

Pokud v záměru žádnou takovou část nenajdeme a práce mají povahu běžného vývoje, doporučujeme firmě žádost do výzvy na výzkum a vývoj nepodávat. Na konkrétním příkladu ukážeme, kde hranice mezi běžným vývojem a výzkumem a vývojem leží, jak se softwarové projekty posuzují v programu TREND a co se při jejich hodnocení sleduje v Horizontu Evropa a dalších evropských programech.

Kdy je vývoj softwaru výzkumem a vývojem

Frascati manuál OECD se softwaru věnuje v odstavcích 2.68 až 2.73. Aby šlo o výzkum a vývoj (VaV), musí dokončení projektu záviset na vědeckém nebo technologickém pokroku a cílem musí být systematické řešení vědecké nebo technologické nejistoty. Platí přitom všech pět znaků VaV: novost, tvůrčí přístup, nejistota, systematičnost a převoditelnost nebo reprodukovatelnost výsledků. Novost je potřeba posuzovat ve vztahu k dosavadnímu poznání v oboru. Podrobněji jsme to rozebrali v článku o novosti a výzkumné nejistotě.

Výzkum a vývoj se může týkat softwaru, který je konečným produktem, i softwaru, který je součástí jiného výrobku. Pokrok může být postupný. Úprava existujícího programu nebo nový modul může být VaV, pokud rozšiřuje dosavadní znalosti. Samotné použití známého softwaru k novému účelu takový pokrok nepředstavuje.

Manuál mezi příklady softwarového VaV uvádí vývoj nových operačních systémů nebo programovacích jazyků, vyhledávače založené na původní technologii, řešení konfliktů v hardwaru nebo softwaru přepracováním systému nebo sítě, nové či účinnější algoritmy založené na nových postupech a nové metody šifrování či zabezpečení.

Mezi příklady běžného vývoje a údržby řadí tvorbu podnikových aplikací, informačních systémů nebo webů známými metodami, přidávání uživatelských funkcí, použití standardních postupů zabezpečení, přizpůsobení produktu zákazníkovi zavedenými postupy a rutinní ladění hotových systémů. Stejně posuzujeme pouhé propojení knihoven, cloudových služeb nebo dostupných modelů umělé inteligence zavedeným postupem.

I projekt postavený na dostupných technologiích může obsahovat část, která vyžaduje výzkum a vývoj. Může se například ukázat, že při integraci systémů nelze zavedenými postupy současně splnit požadavky na rychlost, spolehlivost a bezpečnost. Pro přípravu žádosti je pak důležité přesně vymezit, kterou technickou nejistotu bude projekt řešit, a oddělit tuto část od běžné implementace.

Jak TA ČR posuzuje software v programu TREND

Technologická agentura ČR plánuje vyhlásit 13. veřejnou soutěž programu TREND, podprogram Technologičtí lídři, v lednu 2027. Níže vycházíme z aktuálního znění programu, metodického dokumentu TA ČR a pravidel 12. soutěže stejného podprogramu z roku 2024. Závazné podmínky 13. soutěže stanoví až její zadávací dokumentace.

Software jako hlavní výsledek

Text programu TREND počítá s tím, že projekt odůvodněně předpokládá dosažení alespoň jednoho z těchto hlavních výsledků:

  • F – užitný nebo průmyslový vzor,
  • G – prototyp nebo funkční vzorek,
  • R – software,
  • Z – poloprovoz nebo ověřená technologie.

Patent nebo metodiku lze uvést pouze v kombinaci s některým z uvedených výsledků. V podprogramu Technologičtí lídři předpokládá text programu 350 výsledků druhu R z celkových 3 290 hlavních výsledků. Jde o plánované hodnoty indikátorů programu. Nestanovují počet výsledků ani podíl softwarových projektů v jednotlivých soutěžích.

Co musí výsledek R splnit

Definici výsledku R používá Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Je součástí Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2025+, kterou vláda schválila v červnu 2025. Definice výslovně zahrnuje i digitální platformy, cloudové služby, aplikované algoritmy umělé inteligence a další digitální produkty s inovativními funkcemi. Software musí realizovat původní výsledky výzkumu a vývoje autora nebo jeho týmu. Novost a unikátnost návrhu musí být doložitelná technickou dokumentací a přínos musí rozšiřovat znalosti v oblasti počítačových programů.

Ve 12. soutěži programu TREND odkazovala zadávací dokumentace na definice z roku 2017 a na verzi 2 pokynu TA ČR MET-12. Už tato verze vyžadovala, aby software přinášel pokrok v oblasti počítačových programů. Verze 3 pokynu MET-12, účinná od 24. listopadu 2025, požadavek upřesnila. Výsledek musí rozšiřovat znalosti například v softwarovém inženýrství nebo softwarových architekturách. Pokud software pouze zprostředkovává výzkumné aktivity z jiného oboru, podle pokynu jej nelze uznat jako výsledek R.

Podle aktuálního pokynu mají být veřejně dostupné popis funkčnosti a licenční podmínky. Tento požadavek sám o sobě neznamená povinnost zveřejnit zdrojový kód. Pokud se společně vyvíjí hardware a software, které nelze samostatně používat, vykazují se podle MET-12 jako jeden výsledek, například jako prototyp nebo funkční vzorek.

Pokud nové poznatky vznikají například v metodách měření nebo v řízení výroby a software je využívá, je potřeba posoudit, zda skutečnému výsledku projektu odpovídá jiný druh hlavního výsledku. Ve 12. soutěži mohly výsledky druhu O, tedy ostatní výsledky, figurovat jen jako doplněk. Samostatná aplikace, která nesplňovala definici R ani jiného přípustného hlavního výsledku, tak podmínku soutěže nesplnila.

Jak se hodnotí technický přínos

Dokumentace 12. soutěže pro software nestanovila samostatná hodnoticí kritéria. Podstatné byly mimo jiné dva body:

  • Jde o projekt výzkumu a vývoje? První binární kritérium ověřovalo, zda návrh obsahuje znaky VaV včetně novosti a výzkumné nejistoty. Při jeho nesplnění nebylo možné projekt doporučit k podpoře.
  • Jaké technické parametry má výsledek přinést? V kritériu za nejvýše 15 bodů se plánované parametry porovnávaly se známými řešeními. Bez relevantních parametrů pro srovnání, případně bez doložení, proč vhodné srovnání neexistuje, měl oponent udělit nulu a označit první binární kritérium za nesplněné.

U softwaru může být vhodným parametrem například přesnost, doba odezvy, propustnost, škálovatelnost nebo náročnost na výpočetní výkon. Při srovnání je potřeba zahrnout relevantní komerční řešení, knihovny s otevřeným zdrojovým kódem i postupy popsané v odborné literatuře.

Modelový příklad: synchronizace dat při výpadcích spojení

Firma chce synchronizovat data mezi tisíci zařízeními ve výrobních halách. Připojení části zařízení často vypadává. Dostupné nástroje, které firma prověřila, nedosahují požadované kombinace konzistence dat a doby odezvy. Pro posouzení záměru je potřeba ukázat, kde na své limity narážejí dostupné nástroje i další relevantní postupy a jaký nový přístup chce firma ověřit.

  • Technická nejistota: Zda navržená architektura synchronizace udrží požadovanou konzistenci i krátkou odezvu při opakovaných výpadcích a jaké jsou její limity.
  • Způsob ověření: Porovnání nové architektury s vybranými dostupnými řešeními při stejném zatížení a stejných scénářích výpadků. Firma bude měřit dobu odezvy, propustnost, podíl ztracených nebo duplicitních zpráv, dobu potřebnou ke sjednocení dat po obnovení spojení a nároky na výkon zařízení.
  • Možný hlavní výsledek: Software (R), pokud vývoj přinese nové poznatky v softwarové architektuře a výsledek splní požadavky na technickou dokumentaci, veřejný popis funkčnosti a licenční podmínky.
  • Běžný vývoj v témže záměru: Uživatelské rozhraní, správa uživatelů a standardní napojení na podnikový informační systém. Pokud tyto práce neřeší popsanou nejistotu, firma je vymezí odděleně.

Jak se vývoj softwaru posuzuje v evropských programech

V obecných pravidlech Horizontu Evropa není samostatná kategorie výsledku odpovídající českému „R – software“. Hodnotí se přínos celého projektu vzhledem k zadání výzvy. Software může být hlavním výsledkem nebo součástí širší technologie, například nástrojem pro řízení a ověření nového výrobního procesu. U výzkumné a inovační akce (RIA) jde především o získání nových poznatků nebo ověření proveditelnosti nového či zlepšeného řešení. U inovační akce (IA) může být těžiště v pilotním ověření nebo demonstraci inovace.

Žádost do výzev RIA a IA podává, pokud téma nestanoví jinak, konsorcium nejméně tří na sobě nezávislých subjektů. Každý z nich musí sídlit v jiné zemi, alespoň jeden v členském státě EU a ostatní v členských nebo přidružených zemích.

Pro přípravu žádosti je praktickým vodítkem standardní formulář Horizontu Evropa pro RIA a IA, zejména část B, oddíly 1.1 Cíle a ambice a 1.2 Metodika. Hodnotitelé v kritériu excelence sledují, v čem navrhovaná práce překračuje současný stav poznání a zda metodika umožní cílů dosáhnout. U příkladu se synchronizací by proto firma vysvětlila, jaký limit mají současné metody, co mění její architektura a jak bude přínos měřit. Pokud téma stanoví požadovanou úroveň technologické připravenosti (TRL), je třeba zohlednit i výchozí stav řešení a plán jeho ověření. Frascati manuál pomáhá popsat výzkumnou nejistotu. Pro samotné hodnocení jsou rozhodující pravidla programu a zadání tématu.

Příkladem je téma HORIZON-CL4-2027-04-DATA-03. Pracovní program v něm hledá nové metody a architektury pro distribuované zpracování dat pro AI, které jdou nad rámec současného federovaného učení. Očekává postup od experimentálního ověření principu (TRL 3) k demonstraci technologie nebo prototypu (TRL 6–7) a předvedení výsledků nejméně ve dvou doplňujících se případech využití z různých oblastí. Podle portálu Funding & Tenders má téma plánované otevření 17. 11. 2026 a uzávěrku 18. 3. 2027.

EIC Accelerator je možností pro jednotlivé start-upy a malé a střední podniky s vyspělejší inovací. Podle pracovního programu EIC 2026 se posuzuje, zda inovace vychází z pokročilého vědeckého nebo technologického poznání a přináší výraznou výhodu v nákladech nebo výkonu oproti dostupným alternativám. Firma už při žádosti dokládá dokončené TRL 5, tedy ověření technologie v prostředí odpovídajícím zamýšlenému použití. Vedle technologie se hodnotí také trh a obchodní plán.

Některá témata předepisují i způsob samotného ověření. V Evropském obranném fondu například výzkumné téma z roku 2026 zaměřené na využití AI pro situační přehled z dat robotů a dronů předpokládá, že podpořené týmy budou během projektu zkoušet své metody ve společném testovacím prostředí a porovnávat výsledky na stejných datech podle společných metrik.

Aktuální přehled pro firmy najdete na stránce Evropské dotace na digitální technologie, AI a kyberbezpečnost.

Další možnosti: daňový odpočet a OP TAK

Daňový odpočet na výzkum a vývoj

Daňový odpočet umožňuje odečíst zákonem stanovenou částku od základu daně. Pro zdaňovací období začínající 1. ledna 2026 nebo později se odpočet počítá jako 150 % z části způsobilých výdajů do zákonného limitu a 100 % z části nad limit. Limit činí standardně 50 mil. Kč. U členů stejného odpočtového celku se posuzuje souhrnně za jejich období končící v témže kalendářním roce. U poplatníka mimo odpočtový celek se při období kratším nebo delším než 12 měsíců limit poměrně upraví.

Odpočet lze uplatnit v období, ve kterém vznikl, nebo v pěti bezprostředně následujících obdobích. Pro odpočty ze zdaňovacích období započatých před 1. lednem 2026 platí dosavadní pravidla včetně původní lhůty tří následujících období.

Firma oznamuje záměr uplatnit odpočet správci daně za každý projekt zvlášť. Do odpočtu lze zahrnout výdaje vynaložené ode dne podání oznámení. Je potřeba je evidovat odděleně a schválit projektovou dokumentaci ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání za období, za které má odpočet vzniknout, i když jej firma odečte až později. Po podání oznámení lze požádat správce daně o závazné posouzení výdajů.

Zákon o daních z příjmů z odpočtu vylučuje mimo jiné licenční poplatky, většinu nakupovaných služeb a nehmotné výsledky VaV pořízené od jiných osob. Vývoj objednaný u dodavatele proto do odpočtu obvykle zahrnout nelze. Výjimky se za podmínek zákona vztahují například na některé služby a výsledky pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace.

U souběhu s dotací se posuzují jednotlivé výdaje. Výdaj, na který firma získala veřejnou podporu byť jen zčásti, nelze do odpočtu zahrnout ani v rozsahu, který firma hradí sama. Pokud dotace poměrně kryje každý způsobilý výdaj projektu, vyloučí se všechny takto podpořené výdaje. U skutečně nepodpořených výdajů lze odpočet posoudit při splnění ostatních zákonných podmínek.

Pokyn Ministerstva financí MF-17 při posuzování softwarového VaV zdůrazňuje ocenitelný prvek novosti a systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty. Standardní vývoj, implementaci existujícího systému, přidání běžných funkcí nebo údržbu mezi VaV neřadí. Pokyn pochází z roku 2020 a nezohledňuje změny sazeb a lhůt účinné od roku 2026. Konkrétní nastavení odpočtu a případný souběh s dotací doporučujeme konzultovat s daňovým poradcem.

Podmínky a postup podrobněji popisujeme na stránce Daňový odpočet na výzkum a vývoj.

OP TAK

Pro vývoj inovativních digitálních řešení byla v OP TAK určena výzva Aplikace II, která přijímala žádosti od 20. února do 20. května 2025. V roce 2026 následovala specializovaná výzva STEP – Výzkum a vývoj kritických technologií. Její zaměření vycházelo z podmínek platformy STEP. Příjem žádostí skončil 11. srpna 2026 po dosažení 300 % alokace výzvy.

V harmonogramu OP TAK na rok 2027 ve verzi z 16. září 2026 není nová výzva na výzkum a vývoj. Harmonogram uvádí jedinou plánovanou výzvu Marketing – CzechBusiness – výzva III., ve které je předpokládaným žadatelem státní příspěvková organizace CzechBusiness. Případné další výzvy budou podle MPO záviset na zbytkové alokaci programu, případně se prostředky využijí realokacemi.

Co si připravit před podáním žádosti

Ještě před zveřejněním podmínek 13. soutěže programu TREND můžete prověřit, zda váš záměr obsahuje výzkum nebo experimentální vývoj:

  1. Popište konkrétní technický problém. Určete, co zatím nevíte a proč to dostupné postupy neřeší.
  2. Zmapujte dosavadní řešení. Zahrňte komerční produkty, otevřené knihovny, odborné publikace a případně patenty.
  3. Navrhněte způsob ověření. Stanovte výzkumné otázky, podmínky testování a měřitelné parametry, podle kterých poznáte, zda nový postup přinesl zlepšení.
  4. Vymezte výsledek a jeho využití. U TRENDu ověřte, zda odpovídá definici softwaru nebo jiného přípustného výsledku. Promyslete i tržní uplatnění a ekonomické přínosy.
  5. Oddělte VaV od běžného vývoje. V návrhu a rozpočtu jasně vymezte činnosti, které řeší technologickou nejistotu. Pokud zvažujete kombinaci různých forem podpory, prověřte předem, na jaké výdaje se mohou vztahovat.

Naši konzultanti připravili více než 20 projektů, které získaly podporu v programu TREND. Při úvodní konzultaci s vámi nejdřív posoudíme, co má váš projekt technologicky vyřešit a jak lze jeho přínos doložit. Podle toho společně vybereme vhodnou výzvu. Více o připravované soutěži najdete na stránce TREND Technologičtí lídři 2027.

Domluvit konzultaci

Informace o výzvách a připravované soutěži odpovídají stavu k 5. listopadu 2026.

Zdroje

Share