Průmyslový výzkum, nebo experimentální vývoj? Jak to poznat a proč na tom záleží

Na pojmy průmyslový výzkum a experimentální vývoj narazíte v žádosti do programu TREND i do dalších dotačních soutěží a výzev v oblasti podnikového výzkumu a vývoje hned několikrát. Nejsou to jen úřední škatulky. Od zařazení jednotlivých činností se odvíjí výše dotace. Hodnotitelé zároveň posuzují, zda toto rozdělení odpovídá tomu, co chcete v projektu skutečně dělat.

V tomto článku vysvětlujeme, co oba pojmy znamenají podle pravidel EU, kde mezi nimi vede hranice a jak je rozlišit na třech praktických příkladech. Jde o první díl série, ve které postupně projdeme přípravu projektu do 13. veřejné soutěže programu TREND, podprogramu Technologičtí lídři. Technologická agentura ČR plánuje její vyhlášení na leden 2027.

Proč na rozlišení záleží

Zařazení činností určuje, kolik procent jejich způsobilých nákladů může dotace pokrýt. Pro průmyslový výzkum pravidla umožňují vyšší intenzitu podpory než pro experimentální vývoj. U podniků v následujícím přehledu činí rozdíl 20 až 25 procentních bodů.

Ve 12. veřejné soutěži programu TREND, vyhlášené v roce 2024, platily pro podniky tyto maximální intenzity podpory (zadávací dokumentace, kap. 4):

Hodnoty v závorkách platí při splnění podmínek účinné spolupráce.

Za celý projekt nesměla podpora přesáhnout 70 % způsobilých nákladů. V článku vycházíme z pravidel soutěže z roku 2024. Jednotlivé podmínky 13. soutěže se mohou ještě změnit; závazné znění TA ČR zveřejní při jejím vyhlášení.

Poměr průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje stanovuje uchazeč sám, pro každý rok zvlášť. TA ČR k němu nevydává stanovisko (Helpdesk TA ČR). To ale neznamená, že lze poměr zvolit libovolně: musí odpovídat skutečné náplni činností, které v projektu popisujete. Právě to hodnotitelé posuzují.

Jak velký je rozdíl v penězích? Malý podnik bez účinné spolupráce plánuje v jednom roce způsobilé náklady 10 mil. Kč. Při rozdělení těchto nákladů mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj v poměru 60 : 40 vychází maximální intenzita podpory na 60 %, tedy 6 mil. Kč dotace. Při poměru 30 : 70 je to 52,5 %, tedy 5,25 mil. Kč.

Průmyslový výzkum: získáváme nové poznatky s praktickým cílem

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ve znění pozdějších předpisů (čl. 2 bod 85) definuje průmyslový výzkum jako „plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností“. Cílem je vyvinout nové výrobky, postupy nebo služby, případně ty stávající výrazně zdokonalit. Ze stejných definic vychází i Technologická agentura ČR.

Jednoduše řečeno: na začátku průmyslového výzkumu nevíte, zda zamýšlené řešení bude fungovat a jak. Dostupné poznatky k vyřešení problému nestačí. Nové poznatky musíte teprve získat pomocí návrhů, výpočtů, simulací a experimentů. Na rozdíl od základního výzkumu přitom sledujete konkrétní praktický cíl: výrobek, technologii nebo službu.

Podle definice sem může patřit:

• vytváření dílčích částí složitých systémů,
• tvorba prototypů v laboratoři nebo v prostředí, které simuluje napojení na stávající systémy,
• budování pilotních linek, pokud jsou nutné pro obecné ověření technologie.

Typické otázky průmyslového výzkumu zní: Který princip nebo materiál bude fungovat? Jakých parametrů lze dosáhnout? Proč se systém chová právě takto?

Experimentální vývoj: z poznatků stavíme konkrétní řešení

Podle čl. 2 bodu 86 stejného nařízení jde o „získávání, spojování, formování a používání stávajících“ vědeckých, technologických, obchodních a dalších poznatků a dovedností. Cílem je vyvinout nové nebo zdokonalené produkty, postupy nebo služby.

Zjednodušeně: máte poznatky z vlastního výzkumu, z literatury nebo od partnera. Hotový produkt z nich ale ještě není. Experimentální vývoj vede k řešení, které obstojí v reálných podmínkách. I při něm vznikají nové poznatky a přetrvává technická nejistota — například zda se podaří dosáhnout požadovaných parametrů při skutečném provozu.

Podle definice sem může patřit například:

• koncepční návrh, plánování a dokumentace nového produktu, postupu nebo služby,
• tvorba prototypů, demonstrační činnosti a pilotní projekty,
• testování a ověřování v prostředí, které odpovídá reálným provozním podmínkám, pokud je hlavním cílem další technické zdokonalení dosud neustáleného řešení,
• vývoj komerčně využitelného prototypu, pokud je nutně konečným produktem a jeho výroba by byla příliš drahá jen pro předvedení a ověření.

Stejně důležité je, co experimentální vývoj nezahrnuje: běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, postupů a služeb, a to ani tehdy, když přinášejí zlepšení.

Kde vede hranice

Hranice není ostrá a v reálném projektu se činnosti často prolínají. U každé pracovní etapy pomůže položit si tři otázky: Co na začátku nevíme? Jak to zjistíme? Co bude výsledkem?

Tabulka je orientační. Samotný název výstupu ani prostředí, ve kterém práce probíhá, o zařazení nerozhodují. Stejně tak nelze mezi oběma kategoriemi vést pevnou hranici podle úrovně technologické připravenosti (TRL). Definice v nařízení EU s ní nepracují; rozhodující je obsah činnosti.

Projekt může postupně přecházet od výzkumu k vývoji, ale také se vracet k výzkumným otázkám. Poměr obou kategorií se proto může rok od roku lišit a pravidla to umožňují.

Ještě před rozdělením na výzkum a vývoj si ověřte, že jde vůbec o VaV. TA ČR k tomu odkazuje na Frascati manuál OECD. Podle něj musí činnost splňovat pět kritérií (odst. 2.7):

1. obsahuje prvek novosti,
2. je tvůrčí,
3. obsahuje prvek nejistoty,
4. je systematická,
5. je přenositelná nebo reprodukovatelná.

Chybí-li některé z nich, nejde o VaV. Může jít například o běžnou inovační nebo inženýrskou práci.

Tři příklady z praxe

Následující firmy jsou smyšlené, ale projekty odpovídají tomu, s čím se při přípravě žádostí setkáváme. U každého ukazujeme, co patří do průmyslového výzkumu, co do experimentálního vývoje a které činnosti samy o sobě VaV nepředstavují. Způsobilost souvisejících nákladů je přitom vždy nutné posoudit podle pravidel soutěže.

1. Strojírenství: vřeteno, které samo tlumí chvění

Středně velký výrobce obráběcích center chce zrychlit frézování tenkostěnných hliníkových dílů pro letecký průmysl. Brzdí ho chvění nástroje, které zhoršuje povrch dílu a zkracuje životnost nástroje. Řešením by mohlo být aktivní tlumení přímo ve vřetenu.

• Průmyslový výzkum: dynamická analýza vřetena a nástroje, výpočetní modely, návrh principu tlumení s piezoaktuátory a řídicím algoritmem a jeho ověření na zkušebním stavu v laboratoři. Je třeba zjistit, zda navržené řešení dosáhne potřebné síly a rychlosti odezvy a o kolik dokáže chvění snížit.
• Experimentální vývoj: konstrukce prototypu vřetenové jednotky, integrace do stroje, zkoušky u pilotního zákazníka v provozu, ladění konstrukce a související technická dokumentace.
• Není VaV: běžná úprava krytování stroje bez technické nejistoty, rutinní certifikace hotového výrobku a výroba dalších kusů pro prodej.

2. Materiály: kompozit z přírodních vláken pro interiéry aut

Malý výrobce plastových dílů chce nahradit dosavadní kompozit se skelnými vlákny materiálem s lněnými vlákny a recyklovatelnou matricí. Zákazník požaduje stejnou tuhost a požární odolnost jako dosud. Ke spolupráci na výzkumu materiálu si firma přizve univerzitní pracoviště.

• Průmyslový výzkum: výběr a povrchová úprava vláken, zkoumání soudržnosti vlákna s matricí, laboratorní vzorky různých receptur, mechanické a požární zkoušky a zkoumání chování materiálu ve vlhku. Otevřenou otázkou je, zda lze požadované tuhosti vůbec dosáhnout.
• Experimentální vývoj: přenesení nejlepší receptury na lisovací technologii, ověřovací série dílů a zkoušky podle požadavků zákazníka sloužící k dalšímu technickému zdokonalení. Výsledkem je ověřená technologie výroby.
• Není VaV: pořízení lisu pro sériovou výrobu a běžný záběh výroby.

Spolupráce s univerzitou může firmě umožnit i vyšší intenzitu podpory. Musí však jít o skutečnou účinnou spolupráci nezávislých partnerů, kteří společně vymezí projekt, podílejí se na jeho řešení a sdílejí rizika i výsledky. Výzkumná organizace musí nést alespoň 10 % způsobilých nákladů celého projektu a mít právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu. Pouhá objednávka analýz tyto podmínky nesplňuje. Nadále také platí limit podpory za celý projekt.

3. Software a AI: predikce poruch čerpadel

Malá softwarová firma chce provozovatelům čerpacích stanic předpovídat poruchy dřív, než nastanou. U softwaru je zvlášť důležité odlišit VaV od běžného programování.

• Není VaV: rutinní tvorba webové aplikace a přehledů, standardní napojení na existující rozhraní nebo nasazení hotového modelu strojového učení bez řešení nové technické nejistoty. Takovou práci zvládne zkušený tým běžnými postupy.
• Průmyslový výzkum: poruch je v datech málo a čerpadla různých typů se chovají odlišně, takže běžné metody selhávají. Firma proto vyvíjí novou metodu, která kombinuje fyzikální model čerpadla se strojovým učením a přenáší naučené vztahy mezi typy čerpadel. Předem neví, jaké přesnosti a míry falešných poplachů dosáhne.
• Experimentální vývoj: začlenění metody do softwaru, pilotní nasazení u dvou provozovatelů a ověřování a ladění na provozních datech, při kterém se řeší zbývající technické nejistoty.

Frascati manuál (odst. 2.68 až 2.73) zdůrazňuje, že vývoj softwaru musí přinášet vědecký nebo technologický pokrok a systematicky řešit odpovídající nejistotu, aby šlo o VaV. Rutinní programování a údržba tyto podmínky nesplňují ani v projektu s umělou inteligencí. Samotné použití existujících nástrojů ale VaV nevylučuje; rozhoduje povaha řešeného problému a vlastní přínos projektu.

Časté chyby při zařazování činností

1. Celý projekt jako výzkum. Vysoký podíl průmyslového výzkumu láká kvůli vyšší intenzitě podpory. Konstrukční dopracování prototypu a jeho ověřování v provozu ale často patří do experimentálního vývoje. Samotné slovo „prototyp“ k rozhodnutí nestačí.
2. Výzkum bez nejistoty. Když je řešení známé a jde jen o jeho rutinní provedení, nejde o výzkum. Hodnotitel se zeptá, jakou dosud nevyřešenou otázku má projekt zodpovědět.
3. Běžný vývoj produktu vydávaný za VaV. Rutinní úpravy výrobku, designu či přizpůsobení zákazníkovi bez prvku novosti a technické nejistoty nejsou VaV. Totéž platí pro rutinní certifikaci a běžný záběh výroby.
4. Řešení, které lze koupit. Pokud srovnatelné řešení na trhu existuje, je třeba vysvětlit, v čem nestačí a jaký nový přínos projekt nabídne. Bez toho není novost přesvědčivě doložená.
5. Poměr, který neodpovídá harmonogramu. Vysoký podíl průmyslového výzkumu v posledním roce, kdy se už testuje prototyp u zákazníka, vyžaduje přesvědčivé vysvětlení. Musí být jasné, které výzkumné otázky zůstávají otevřené.

Shrnutí

• Průmyslový výzkum získává nové poznatky pro praktické využití. Experimentální vývoj dostupné poznatky využívá a rozvíjí do konkrétního řešení.
• O zařazení rozhoduje obsah činnosti a povaha řešené nejistoty, ne název etapy ani číslo TRL.
• Poměr výzkumu a vývoje ovlivňuje výši dotace, musí ale odpovídat tomu, co v projektu skutečně děláte.

Jak vám pomůžeme

První projekty do programu TREND, podprogramu Technologičtí lídři, pro rok 2027 už s klienty připravujeme. Naši konzultanti s vámi projdou plánované činnosti, pomohou je správně rozdělit mezi výzkum a vývoj a společně s vámi promyslí, jak projekt postavit.

Více o programu najdete na stránce TREND Technologičtí lídři 2027.

Můžete si také rovnou domluvit konzultaci.

V příštím díle se podíváme na novost a výzkumnou nejistotu: jak je popsat, aby přesvědčily hodnotitele.

Zdroje

• Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ve znění pozdějších předpisů, čl. 2 body 85, 86 a 90 a čl. 25
• Zadávací dokumentace 12. veřejné soutěže programu TREND, kap. 4 (dostupná mezi dokumenty soutěže)
• Helpdesk TA ČR: poměr průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje
• Frascati manuál 2015, český překlad, zejména odst. 2.7 až 2.11, 2.46 až 2.52 a 2.68 až 2.73
• TA ČR: oznámení o odložení vyhlášení 13. veřejné soutěže na leden 2027