Novost a výzkumná nejistota: co přesně znamenají a jak je v žádosti prokázat

22.10.2026

Nový výrobek ještě není důkazem výzkumu a vývoje. V žádosti potřebujete vysvětlit, jaké poznatky má projekt získat, co má přinést oproti dostupným řešením a jak ověříte navržený postup. Ve 12. soutěži programu TREND mohlo nedostatečné doložení těchto skutečností znamenat nesplnění vylučovacího kritéria, nikoli jen ztrátu bodů.

Tento článek je druhým dílem série k připravované 13. veřejné soutěži podprogramu Technologičtí lídři. TA ČR její vyhlášení podle oznámení z 15. září 2026 plánuje na leden 2027. Konkrétní příklady hodnocení níže vycházejí z dokumentace 12. soutěže z roku 2024. Závazná pravidla 13. soutěže určí až její zadávací dokumentace a mohou se lišit. Stav informací k 22. říjnu 2026.

V prvním díle jsme vysvětlili rozdíl mezi průmyslovým výzkumem a experimentálním vývojem. Obě kategorie patří do výzkumu a vývoje, a proto v nich musí být přítomná také novost a nejistota. Přechodem k experimentálnímu vývoji nejistota automaticky nezaniká.

Pro přípravu žádosti je užitečné oddělit dvě otázky. Co má být na výsledku lepší než u dostupných řešení? A co k dosažení tohoto výsledku musíme teprve zjistit nebo experimentálně ověřit? Odpověď na první otázku pomáhá doložit přínos výsledku. Odpověď na druhou vysvětluje výzkumnou a vývojovou podstatu práce. Samotné ambiciózní parametry ji nenahrazují.

Frascatiho manuál jako metodické východisko

Frascatiho manuál OECD z roku 2015 vznikl pro vymezení a statistické sledování výzkumu a vývoje. Není sám o sobě zákonem. Jeho význam pro žadatele ale není jen teoretický: odkazovala na něj zadávací dokumentace TRENDu a používá jej také Evropská komise při zařazování činností do kategorií VaV.

Podle manuálu musí činnost splňovat současně pět znaků: novost, tvůrčí povahu, nejistotu, systematičnost a převoditelnost nebo reprodukovatelnost. Předmětem tohoto článku jsou první a třetí z nich. Ani jejich splnění však samo o sobě nestačí k tomu, aby projekt získal dotaci. Musí odpovídat také zaměření a ostatním podmínkám konkrétní soutěže.

Novost se posuzuje vůči znalostem v oboru

V podnikatelském sektoru Frascatiho manuál vztahuje novost ke stávající úrovni znalostí v příslušném oboru. Nestačí tedy, že firma dosud daný výrobek nevyráběla nebo určitou technologii nepoužívala. Potřebuje vysvětlit, jaké nové poznatky mají při řešení vzniknout a v čem dostupné postupy pro její záměr nestačí.

Manuál z VaV vylučuje pouhé kopírování, napodobování nebo zpětnou analýzu jako prostředek získání již existujících poznatků. Novost ale může vzniknout i novou interpretací známého výsledku nebo při rozvoji nové aplikace existujících znalostí, pokud práce skutečně vytváří další poznání a splňuje ostatní znaky VaV.

Použití známého materiálu, algoritmu nebo konstrukčního prvku proto samo o sobě výzkumný charakter nevylučuje. Rozhoduje problém, který s nimi řešíte, a povaha práce nutné k jeho vyřešení. Stejně tak ale spojení několika dostupných součástí automaticky nevytvoří projekt VaV.

Nejistota musí souviset s povahou řešeného problému

Na začátku projektu VaV nelze spolehlivě určit všechny vlastnosti výsledku, způsob jeho dosažení ani přesný rozsah času a prostředků. Může se ukázat, že některá cesta nefunguje nebo že požadovaných parametrů nelze dosáhnout současně.

Pro průmyslový projekt je třeba tuto nejistotu konkretizovat. Nestačí napsat, že vývoj bude náročný, drahý nebo zdlouhavý. Popište, kterou technickou otázku nelze spolehlivě zodpovědět na základě dostupných poznatků a proč je nutné provést výzkum, výpočty nebo experimenty.

Neznamená to, že musíte prokazovat, že odpověď nezná nikdo na světě. Takové tvrzení zpravidla ani nelze doložit. Podstatné je věrohodně popsat dostupné poznání, jeho omezení a vlastní postup, kterým chybějící poznatky získáte.

Nejistota ohledně délky a nákladů VaV rovněž není totéž jako zpožděná dodávka součástek nebo růst jejich ceny. Tyto okolnosti mohou ohrozit projekt, samy však jeho výzkumnou podstatu nevytvářejí.

Kde výzkum a vývoj končí

Experimentální vývoj může zahrnovat prototypování, testování i ověřování v provozních podmínkách. VaV však nepokračuje automaticky až do chvíle, kdy je výrobek připravený k prodeji. Končí tam, kde práce přestává splňovat jeho rozhodující znaky a mění se například v rutinní zavádění výroby, běžné úpravy nebo standardní kontrolní zkoušky.

Rozhoduje účel konkrétní činnosti. Test, který ověřuje dosud nevyřešený technický problém a vede k dalšímu vývoji, má jinou povahu než opakovaná zkouška hotového řešení pouze pro doložení shody. Ani slovo „prototyp“ nebo „certifikace“ v názvu aktivity samo o sobě nerozhoduje o jejím zařazení a způsobilosti nákladů. Ty je nutné posoudit podle skutečného obsahu a pravidel podpory.

V pozdější fázi projektu se navíc může objevit nový problém, který vyžádá další VaV. Hranice mezi výzkumem, vývojem a navazujícími činnostmi proto nemusí být jednou provždy daná datem v harmonogramu.

Co vyplývá z českých a evropských pravidel

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, známé jako GBER, vymezuje průmyslový výzkum prostřednictvím získávání nových poznatků a dovedností. Experimentální vývoj může využívat a spojovat stávající poznatky, musí však odpovídat jeho definici. Běžné nebo pravidelné změny existujících výrobků, postupů a služeb do této kategorie nepatří, i když přinášejí zlepšení.

Na evropské definice navazuje i česká právní úprava. Zákon č. 328/2025 Sb., o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, má zákon č. 130/2002 Sb. nahradit od 1. ledna 2027, s výjimkami v účinnosti jednotlivých ustanovení. U vymezení průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje rovněž odkazuje na předpis EU o blokových výjimkách.

Evropská komise současně připravuje revizi GBER. Podle svého plánu ji chce přijmout koncem roku 2026 se vstupem v platnost 1. ledna 2027. Třináctá soutěž se tak může vyhlašovat už podle nového nařízení. Konkrétní dopad určí jeho konečné znění, přechodná ustanovení a zadávací dokumentace soutěže.

Rámec pro státní podporu VaVaI z roku 2022 upozorňuje na vysokou nejistotu těchto činností. Současně rozlišuje tuto situaci od běžného podnikatelského rizika. Samotná možnost obchodního neúspěchu není dostatečným důvodem pro poskytnutí podpory.

Daňový odpočet vyžaduje vlastní posouzení

Pokyn Ministerstva financí MF-17 výslovně pracuje s ocenitelným prvkem novosti a vyjasněním výzkumné nebo technické nejistoty. Připouští i situaci, kdy určitý cíl nebo jeho část již znají jiné subjekty, ale poplatník doloží okolnosti jeho věcné či ekonomické nedostupnosti, nepoužitelnosti nebo to, že o jeho existenci v době řešení nevěděl.

Tuto pasáž nelze převést na jednoduché pravidlo, že pro daňový odpočet stačí cokoli nového pro firmu. Je nutné doložit skutečnou povahu VaV i další podmínky odpočtu. A stejně tak z ní nelze odvozovat splnění soutěžních kritérií TRENDu. Daňové posouzení a rozhodování o dotaci mají odlišná pravidla.

Novost ve VaV není totéž co inovace nebo patentová novost

Výzkum a vývoj: rozhodující je vznik nových poznatků ve vztahu ke znalostem v oboru a splnění dalších znaků VaV. Nový produkt v nabídce firmy tyto skutečnosti sám nedokládá.

Inovace: podle Oslo manuálu může být inovací produkt nebo podnikový proces, který se významně liší od předchozích produktů či procesů firmy a byl uveden na trh nebo zaveden do používání. Může jít i o převzetí řešení, které už existuje jinde. Inovace proto nemusí vyžadovat vlastní VaV.

Patentová ochrana: novost vynálezu se posuzuje vůči stavu techniky. Samostatnou podmínkou je vynálezecká činnost, tedy že řešení pro odborníka nevyplývá ze stavu techniky zřejmým způsobem. Další podmínkou je průmyslová využitelnost. Tyto požadavky se nemají směšovat do jediné definice novosti.

Patentová rešerše pomáhá zjistit, co už bylo technicky popsáno. Nenahrazuje ale srovnání dostupných výrobků, odbornou literaturu ani vysvětlení výzkumných otázek. Samotný patent není automatickým důkazem splnění podmínek VaV nebo úspěchu v dotační soutěži.

Jak novost a nejistotu hodnotil TREND

Do 12. veřejné soutěže z roku 2024 bylo podáno 373 návrhů projektů. Podporu získalo 76 z nich, tedy přibližně každý pátý. Tato statistika ukazuje výsledek konkrétní soutěže. Nepředpovídá úspěšnost roku 2027 ani šanci jednotlivé firmy.

Vylučovací kritérium

První ze šesti binárních kritérií posuzovalo, zda jde o projekt VaV, a výslovně uvádělo novost, výzkumnou nejistotu, kreativitu, systematičnost a reprodukovatelnost. Při nesplnění některého binárního kritéria nemohl být návrh doporučen k podpoře bez ohledu na bodový výsledek.

Hodnotitelé měli ověřit výzkumný charakter návrhu, znalost současného stavu poznání a vlastní příspěvek uchazeče. Z hlediska přípravy to znamená, že nestačilo vypsat plánované činnosti. Muselo být patrné také to, proč jsou potřebné a jaké poznání přinesou.

Bodovaná kritéria

S tématem tohoto článku úzce souvisela tři kritéria:

  • Užitné (technické) parametry výsledku: nejvýše 15 bodů za úroveň plánovaného výsledku ve srovnání s dostupnými řešeními.
  • Znalost řešení analogických problémů v ČR a zahraničí: nejvýše 8 bodů, z toho až 4 za stav poznání a až 4 za srovnatelné produkty.
  • Technická úroveň a komplexnost řešení: nejvýše 15 bodů, včetně vhodnosti metod a analýzy rizik.

Celkem šlo o 38 ze 100 bodů jednoho oponentského posudku před bonifikacemi. Není to však samostatný „bodový příděl za novost“: tato kritéria posuzovala i další technické a realizační aspekty.

U užitných parametrů výsledku dokumentace rozlišovala pět úrovní:

  • 0 bodů: chybějí potřebné údaje o parametrech či jejich porovnání.
  • 4 body: plánované parametry nejsou lepší než u srovnatelných produktů v ČR.
  • 8 bodů: výsledek překonává domácí srovnatelná řešení, světové úrovně však nedosahuje.
  • 12 bodů: výsledek dosahuje úrovně světové špičky.
  • 15 bodů: výsledek překonává známá řešení, případně pro něj vhodné srovnání neexistuje.

Dokumentace k tomu připojovala dvě upřesnění. Neexistenci vhodného srovnání bylo nutné dostatečně doložit. Plný počet bodů navíc vyžadoval odůvodněný potenciál zásadní změny, například průlomové inovace. Samotná absence srovnatelného výrobku tedy automaticky neznamenala 15 bodů.

Důležitá byla vazba na binární kritérium. Jestliže návrh neuváděl relevantní parametry pro srovnání, případně dostatečně nedoložil, proč vhodné srovnání neexistuje, oponent měl udělit nulu a označit první binární kritérium za nesplněné. Nešlo tedy jen o slabší bodové hodnocení. Závěr oponenta byl následně součástí vícestupňového hodnoticího procesu.

Pro zcela nové řešení z toho plyne praktický závěr: nemusíte za každou cenu najít totožný výrobek konkurence. Musíte však doložit, proč přímé srovnání chybí, a ukázat nejbližší dostupné alternativy, jejich omezení a způsob ověření vlastního přínosu.

Rešerše má předcházet psaní žádosti

TA ČR doporučuje pracovat s databázemi podpořených projektů a výsledků i s patentovými zdroji. Vedle STARFOS a IS VaVaI jsou pro přípravu důležité odborné publikace, databáze Úřadu průmyslového vlastnictví a Espacenet. Pro evropské projekty lze využít také CORDIS.

Nalezení podobného projektu samo o sobě neznamená konec záměru. Je třeba vysvětlit rozdíly v cíli, metodě, předpokládaných výsledcích a dosud nevyřešených otázkách. Zvlášť se posuzuje případná duplicita aktivit nebo jejich financování. Rešerše novosti a kontrola dvojího financování nejsou totožné úkoly.

Co ukazují výzvy Aplikace

Také program Aplikace pracuje s novostí, výzkumným charakterem a technickými riziky. Jednotlivé výzvy však používaly různé modely hodnocení. Jejich požadavky nelze přenášet do TRENDu jako závaznou podmínku.

V historické výzvě VIII OP PIK se hodnotil konkurenční potenciál parametrů a typ novosti podle Valentovy klasifikace inovačních řádů. Pro současnou přípravu je podstatná zejména společná logika: přínos výsledku je třeba zasadit do kontextu existujících řešení.

Výzva Aplikace II zaměřená na vývoj digitálních řešení z roku 2025 měla samostatná kombinovaná kritéria novosti a kreativity a technické nejistoty. Nejvyšší bodové pásmo novosti zahrnovalo zlepšení alespoň jednoho výkonnostního parametru o více než 50 %. Připouštělo ale také řešení bez tržního substitutu nebo zcela nové řešení nového problému. Nešlo tedy o univerzální požadavek padesátiprocentního zlepšení.

U technické nejistoty se hodnotilo, zda projekt konkrétní nejistoty identifikuje a má promyšlený postup jejich řešení. Nulové hodnocení znamenalo nesplnění příslušného kombinovaného kritéria.

Výzva Aplikace IV Deep Tech z let 2025–2026 posuzovala mimo jiné náročnost VaV. Nejnižší hodnocení bylo určeno pro marginální nebo již vyřešené problémy. Pro kvalitní přípravu do TRENDu je tento princip užitečný: má být zřejmé, co ještě potřebujete zjistit a proč nestačí dostupné metody. Konkrétní bodovou škálu ale určuje dokumentace dané soutěže.

Horizont Evropa a EIC používají podobné otázky v jiném kontextu

V programu Horizont Evropa se u výzkumných a inovačních akcí posuzuje ambice projektu a jeho posun za současný stav poznání. Formulář propojuje tento popis s metodikou a částí věnovanou realizaci, v níž žadatel uvádí kritická rizika a opatření. Rozsah očekávaného posunu se posuzuje v kontextu tématu a technologické zralosti projektu.

U EIC záleží na nástroji. Podle pracovního programu 2026 EIC Pathfinder Open podporuje raný, vysoce rizikový výzkum směřující k technologickému průlomu. EIC Transition posuzuje novost, výkon a komerční potenciál technologie a vyžaduje návaznost na způsobilé výsledky předchozích projektů. EIC Accelerator hodnotí mimo jiné technologickou podstatu inovace, zlepšení výkonu nebo nákladů a potřebu podpory vzhledem k možnostem tržního financování.

Riziko raného výzkumu a riziko investice do růstu firmy přitom nejsou totožné kategorie. Program Eurostars zase mezi kritéria odborné kvality zahrnuje míru inovace, nové aplikované poznatky, technickou náročnost a proveditelnost včetně rizik.

Pro přípravu do TRENDu není účelné přebírat evropské formuláře. Užitečný je způsob argumentace: ukázat, co existuje, v čem je záměr posune, co zatím není vyřešeno a jak tým postup ověří.

Jak novost a nejistotu popsat v žádosti

Začněte stavem poznání a dostupnými alternativami

Uveďte nejbližší technická řešení, relevantní publikace a projekty. Zaznamenejte si datum rešerše, zdroje a podmínky, za kterých platí srovnávané údaje. Marketingový parametr z katalogu může být užitečný, ale nemusí být přímo srovnatelný s výsledkem laboratorního testu.

U každého podstatného parametru si připravte: výchozí stav a jeho zdroj, cíl projektu, srovnávací podmínky a způsob ověření. Tím může být výpočet, zkouška podle stanovené metodiky nebo ověření v pilotním provozu. Pokud přímé srovnání neexistuje, vysvětlete důvod a zvolte nejbližší funkční alternativu.

Formulujte konkrétní výzkumnou otázku

Modelový příklad ze strojírenství: firma chce integrovat piezoaktuátor do vřetena, aby omezila chvění při obrábění tenkostěnných dílů. Výzkumná otázka může znít: Lze navrhnout řízení, které při proměnlivých řezných podmínkách potlačí chvění a současně zachová požadovanou přesnost a stabilitu systému?

Pro žádost je nutné doložit, co o této možnosti tým ví z rešerše a předběžných testů, co zůstává neověřené a jaké konkrétní podmínky bude zkoumat. Samotná uvedená otázka ještě výzkumný charakter nedokazuje.

Zpoždění dodávky piezoaktuátorů je naproti tomu organizační či dodavatelské riziko. Do plánu projektu patří také, ale nevysvětluje, proč potřebujete provádět VaV. Technické riziko, že navržené řízení nebude dostatečně stabilní, už s výzkumnou otázkou přímo souvisí. Výzkumná nejistota a analýza rizik se proto doplňují.

Propojte otázku s metodou a rozhodovacím bodem

U každé podstatné nejistoty vysvětlete, co nevíte, proč nestačí dostupné poznatky a jak odpověď získáte. Uveďte také, podle čeho vyhodnotíte výsledek a jak budete postupovat, pokud se předpoklad nepotvrdí.

Do harmonogramu pak zařaďte zkoušky a rozhodovací body. Milník nemusí slibovat, že už znáte správnou odpověď. Má určit, kdy budete mít dost podkladů pro volbu dalšího postupu. Nové výsledky mohou původní nejistotu snížit a zároveň otevřít další otázky.

Odůvodněte proveditelnost a správně zařaďte činnosti

Nejistota je přirozeným znakem VaV. Žádost přesto musí doložit, proč je navržený cíl realistický vzhledem k týmu, metodám, vybavení, rozpočtu a času. Podle textu programu TREND lze podpořit pouze projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho hlavního výsledku VaV z vymezených druhů. Nejde tedy o požadavek předem jistého výsledku, ale o věrohodně zdůvodněný předpoklad.

Průmyslový výzkum a experimentální vývoj nezařazujte jen podle pořadí etap nebo podle toho, jak vysoká míra podpory vychází. Rozhoduje obsah jednotlivých úkolů. Ani pozdější etapa nemusí být vždy experimentálním vývojem a ne každá časná aktivita je průmyslovým výzkumem.

Doložte tvrzení tak, aby se dala ověřit

Srovnání opřete o dohledatelné zdroje, vlastní měření nebo výsledky předběžných testů. V žádosti musí být patrné, co je již doložený poznatek, co je pracovní předpoklad a co má projekt teprve ověřit. Přílohy používejte podle pravidel a rozsahu povoleného soutěží. Nemají nahrazovat zásadní vysvětlení, které chybí v samotné žádosti.

Co připravit před vyhlášením třinácté soutěže

Už nyní lze provést rešerši, vybrat srovnatelné parametry a vymezit hlavní výzkumné otázky. Stejně důležité je popsat metody a ověřit, že má firma potřebné kapacity. Po vyhlášení soutěže tyto podklady porovnáte s jejím konkrétním zaměřením, formulářem a hodnoticími kritérii.

Naši konzultanti připravili více než 20 projektů, které získaly podporu v programu TREND. Při přípravě nového záměru s vámi projdou, jaké nové poznatky má projekt získat a jak ho srovnat s dostupnými řešeními. Společně pojmenujete konkrétní technické nejistoty a navrhnete postup jejich ověření. Posoudíte také, zda pro váš záměr dává TREND smysl.

Více o připravované soutěži najdete na stránce TREND Technologičtí lídři 2027. Můžete si také rovnou domluvit konzultaci.

V dalším díle série se zaměříme na trh, uplatnění výsledků a vyjádření zájmu budoucích zákazníků.

Odkazy k dalšímu čtení

Zdroje k článku

Share