FP10 po roce 2027: co přinese nástupce Horizon Europe

12.08.2025

EU chystá nový program pro výzkum a inovace na období 2028–2034 (pracovní název FP10). Má být větší, jednodušší a rychlejší než Horizon Europe. Co přesně se mění, proč by to mělo zajímat české firmy a jak se připravit?

Co je FP10

FP10 je příští rámcový program EU pro výzkum a inovace. Navazuje na Horizon Europe a má snížit administrativu, zkrátit dobu od podání k podpisu grantu a lépe propojit výzkum, pilotní nasazení a škálování výroby.
Současně se očekává silnější napojení na nový Fond konkurenceschopnosti (ECF), který má pomoci financovat i fáze "po laboratoři" – tedy demonstrace, první výrobu a uvedení na trh.

Hlavní novinky a jejich praktický dopad

  • Jednodušší pravidla a méně papírování
    Více paušálních rozpočtů (lump-sum), méně dokládání jednotlivých nákladů. Firmy tráví více času na vývoji a méně na administrativě.

  • Rychlejší rozhodování
    Zkrácení období mezi podáním a výsledkem ("time-to-grant") – důležité pro cash-flow a kapacitní plán.

  • Propojení s investiční logikou (ECF)
    Snazší kombinace grantu s investicí/úvěrem. V praxi: jedna logika financování od TRL 3–4 (výzkum) po TRL 7–8 (pilot, první zákazníci) a dále k výrobě.

  • Posílení špičkových a průlomových projektů
    ERC (excelentní věda) a EIC (deep-tech a škálování) zůstávají klíčové – dobrá zpráva pro firmy s ambicí rychle růst a internacionalizovat.

  • Lepší podmínky pro země "na dorovnání" (ERA/Widening)
    Větší šance prosadit se i pro týmy z ČR – pokud budou aktivní v konsorciích a včas si připraví roli (ideálně vedoucí balíčku, případně koordinátor).

Co z toho mají české firmy

  • Více příležitostí pro SME a technologické scale-upy.

  • Most přes "údolí smrti" mezi výzkumem a trhem: jednodušší cesta z TRL 5–7 do pilotů a prvních instalací u zákazníků.

  • Menší administrativní zátěž: paušály, jasnější pravidla, větší důraz na výsledky a dopad (use-case, zákazník, tržní validace).

  • Lepší kombinace evropských a národních zdrojů: projekty půjdou strukturovat modulárněji.

Kdy se FP10 spustí a co čekat v kalendáři

  • 2026–2027: vznikají pravidla a pracovní programy, staví se témata a partnerství.

  • Od 2028: start výzev a prvních kol.

Doporučení: budovat konsorcia a projektová témata už během 2026–2027, ať jste připraveni na první vlnu.

Co dělat už teď 

  1. Zvolte 2–3 strategická témata, kde máte unikátní know-how a reference.

  2. Namapujte TRL a definujte, co je potřeba k posunu o 1–2 stupně (technika, testy, certifikace).

  3. Postavte kostru konsorcia (průmysl + výzkum + uživatel/zákazník) a předjednejte role.

  4. Připravte "impact story": zákazníci, trh, proč EU, jaké budou výsledky a jak je změříte.

  5. Nastavte rozpočet jako lump-sum (balíčky výsledků, milníky, akceptační kritéria).

  6. Domluvte IP a data management (kdo co vlastní, jaká licence, jaké datasety a jejich sdílení).

Rychlá analýza: ČR v Horizon Europe vs. EU a šance po 2028

Česko aktuálně nepatří k tahounům čerpání v mezinárodních programech. Ve srovnání s Německem, Francií, Nizozemskem či Rakouskem koordinujeme méně projektů, častěji vstupujeme do konsorcií pozdě a spoléháme více na národní dotace.

Proč zaostáváme (nejčastěji):

  • slabší mezinárodní sítě a málo času na systematický "partnerský development",

  • obavy z administrativy a auditů (reálné i zdánlivé),

  • nedostatek interních kapacit na špičkové návrhy a roli koordinátora.

Vyhlídky po 2028 – opatrný optimismus:

  • Jednodušší pravidla, paušály a propojení s ECF snižují bariéry vstupu.

  • Pokud firmy začnou včas (2026–2027) a zaměří se na kvalitu návrhů, silné partnery a jasný tržní dopad, může aktivita i úspěšnost ČR znatelně růst.

  • Klíčové bude převzít aktivní role (vedení balíčků, koordinace), nikoli jen "přisednout" ke konsorciu na konci.

Slovníček pojmů

  • FP10 – nový program EU pro výzkum a inovace (2028–2034), nástupce Horizon Europe.

  • ECF (Fond konkurenceschopnosti) – plánovaný fond pro financování demonstrací, první výroby a škálování.

  • ERC – granty pro špičkový (excelentní) výzkum.

  • EIC – podpora přelomových technologií a jejich škálování (granty i investice).

  • TRL – úroveň technologické připravenosti (3–4 výzkum, 5–7 ověřování v praxi, 8–9 trh).

  • Lump-sum – paušální financování podle dosažených milníků, ne podle jednotlivých faktur.