Evropský fond konkurenceschopnosti (ECF)

Navrhovaný fond Evropské unie pro období 2028–2034, který má sloučit 14 stávajících programů a nástrojů (například InvestEU, Digital Europe nebo Evropský obranný fond) do jednoho rámce s jednotnými pravidly ("Single Rulebook"). Navazující rámcový program pro výzkum a inovace, nástupce Horizon Europe, má zůstat samostatným programem úzce propojeným s fondem. ECF má zjednodušit administrativu a urychlit cestu od výzkumu k výrobě strategických technologií.

Rozpočet 234,3 mld. € | Období 2028 – 2034 | 4 tematická okna | 1 pravidlová kniha

Proč vzniká ECF?

• Konkurenceschopnost EU klesá – produktivita i investice do kritických technologií zaostávají za USA a Čínou.
• Roztříštěné financování – 14 samostatných programů s odlišnými pravidly komplikuje kombinování zdrojů.
• Potřeba rychlé reakce na digitální a zelenou transformaci, bezpečnostní výzvy a demografické změny.

Co ECF podporuje?

ECF pokrývá celý inovační cyklus: výzkum → vývoj → pilotní linky → průmyslové nasazení → škálování výroby, včetně rozvoje dovedností a poradenství pro SME.

4 tematická investiční okna

1. Digital Leadership AI, kvantové technologie, mikro‑/nanoelektronika, kyberbezpečnost, datová infrastruktura.
2. Clean Transition & Industrial DecarbonisationOZE, vodík, baterie, CCUS, kritické suroviny, oběhové hospodářství, modernizace těžkého průmyslu.
3. Health, Biotech, Agriculture & BioeconomyPersonalizovaná medicína, vakcíny, genomika, agri‑tech, bio‑inovace.
4. Resilience & Security – Defence Industry & SpaceObranné systémy, kyber & vesmírné technologie, satelitní konstelace, kritická infrastruktura. (eur-lex.europa.eu)

Na koho má fond cílit?

• Startupy a MSP (včetně deep‑tech & scale‑ups)
• Velké podniky a korporace
• Výzkumné organizace & univerzity
• Veřejné instituce a PPP konsorcia

5 hlavních pilířů

Výzkum a vývoj v klíčových technologiích

• Financování špičkových výzkumných projektů v oblastech jako:
  • polovodiče,
  • kvantové výpočty,
  • biotechnologie,
  • umělá inteligence,
  • klimatické technologie,
  • pokročilé materiály.

Cíl: posunout Evropu na čelo globálního inovačního vývoje a zkrátit dobu mezi výzkumem a komerčním uplatněním.

Škálování startupů a scale-upů

• Zvláštní pozornost bude věnována:
  • technologickým startupům s vysokým růstovým potenciálem,
  • evropským "deep-tech" firmám.
• Podpora bude zahrnovat:
  • přímé investice do firem,
  • rizikový kapitál,
  • garance pro investory,
  • zjednodušený přístup ke kapitálu skrze InvestEU a Evropskou radu pro inovace (EIC).

Cíl: zabránit odchodu inovativních evropských firem do USA nebo Asie kvůli nedostatku investic v EU.

Průmyslová kapacita a výroba

• Podpora investic do rozšiřování nebo budování výrobních zařízení v EU, zejména v:
  • polovodičích (navazuje na EU Chips Act),
  • bateriích (navazuje na Battery Alliance),
  • fotovoltaice, vodíku, biotechnologiích.

Cíl: zvýšit evropskou výrobní soběstačnost a odolnost vůči narušením dodavatelských řetězců.

Veřejné zakázky na inovace

• ECF umožní členským státům nebo veřejným institucím:
  • spolufinancovat inovativní řešení skrze tzv. "pre-commercial procurement",
  • společné evropské zadávání veřejných zakázek v oblasti strategických technologií (např. kvantová bezpečnost, obranné technologie, eID apod.).

Cíl: pomoci vytvořit "první zákazníky" pro nové evropské technologie a urychlit jejich uplatnění na trhu.

Lidský kapitál

• Investice do rozvoje dovedností pro budoucnost (např. AI, kyberbezpečnost, bioinformatika),
• Podpora vzdělávání, rekvalifikací a specializovaných školení,
• Vytváření evropských talentových center a posilování výměnných programů (např. Erasmus+ v technologických oborech).

Kdy se fond spustí?

• Komise předložila návrh nařízení v červenci 2025, nyní ho projednávají Evropský parlament a Rada EU. Částky v tabulce jsou navržené alokace v běžných cenách.
• O víceletém finančním rámci 2028–2034, na kterém fond závisí, jedná Evropská rada 26.–27. 11. 2026 a předseda Evropské rady usiluje o dohodu do konce roku 2026 (zasedání 17.–18. 12. 2026); říjnové závěry Evropské rady ji však už neoznačily za pevný termín. U navazujícího programu pro výzkum a inovace se zpravodajové Evropského parlamentu 19. 10. 2026 shodli na požadavku 200 mld. € (Komise navrhla 175 mld. €, poslední pozice Rady je 158 mld. €) a na tom, aby řízení jeho druhého pilíře zůstalo mimo ECF; o postoji Parlamentu má hlasovat výbor ITRE 10. 11. a plénum 23. 11. 2026.
• Návrh irského předsednictví Rady z 10. 10. 2026 by celý rozpočet EU snížil oproti návrhu Komise o 8 %; škrty míří hlavně na konkurenceschopnost, obranu a vnější činnost a podle Agence Europe by fond spolu s programem Horizon Europe klesl ze zhruba 409 na 362 mld. €. Zpravodajové Evropského parlamentu se naopak podle téhož zdroje 22. 10. 2026 dohodli, že samotný fond chtějí navýšit na 264 mld. €. Hlavním kritériem výběru má podle nich zůstat excelence, ale bez nadměrné geografické koncentrace podpory; u akcí spojených s bezpečností, hospodářskou bezpečností nebo odolností má být možná cílená evropská preference a vybavení ani komponenty projektu by neměly pocházet z jediné třetí země, která pokrývá více než polovinu unijních dodávek. K pravidlům fondu má Rada částečnou vyjednávací pozici od 16. 6. 2026, o rozpočtu se jedná v rámci celého víceletého rámce; Evropský parlament svou pozici teprve schvaluje a o kompromisu má výbor ITRE hlasovat 10. 11. 2026.
• Fond je navržen pro rozpočtové období 2028–2034, nařízení se má uplatňovat od 1. 1. 2028.
• Konkrétní termíny výzev zatím nejsou známé; budou záviset na přijetí právního a rozpočtového rámce a navazujících pracovních programů.

Jak vám Grantuj pomůže

1. Audit projektového záměru – rychlé ověření způsobilosti v rámci ECF.

2. Strategické párování – správné zařazení do okna a kombinace s národními dotacemi.

3. Kompletní příprava žádosti – od business plánu přes CBA až po Single Rulebook compliance.

4. Projektové řízení & reporting – minimalizace administrativní zátěže atp.

Další programy pro inovativní firmy ze všech oborů →