Užitečné dotační odkazy a pojmy
Zajímají vás další informace ze světa grantů a dotací? Pak využijte níže uvedených odkazů
Důležité dotační pojmy
3E
Zásada řádného finančního řízení, která zahrnuje zásady hospodárnosti, efektivnosti (nebo také účinnosti) a účelnosti. Hospodárnost, efektivnost a účelnost definuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (o finanční kontrole). Běžně jsou tyto tři pojmy doplňovány ještě o "užitečnost" a "udržitelnost". Význam 3E v kontextu: co nejhospodárnější nakládání s finančními prostředky při dosažení předem stanoveného cíle anebo snaha o dosažení co nejlepších výsledků s využitím předem daných nákladů.
Absorpční kapacita
Absorpční kapacita určuje schopnost státu využít prostředky z EU. Zahrnuje jak řízení programů (administrativní kapacita), tak schopnost podílet se na spolufinancování projektů z domácích veřejných zdrojů (aspekt spolufinancování).
Alokace
Objem finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a zdrojů vnitrostátního spolufinancování, který Evropská komise schválila jako maximální pro účelové využití na úrovni operačního programu (OP), prioritní osy (PO), programu podpory nebo výzvy.
Analýza nákladů a přínosů (CBA, Cost-Benefit analýza)
CBA patří k základním technikám pro hodnocení investičních projektů. Analýza nákladů a přínosů rozšiřuje běžné finanční hodnocení projektu o veškeré socioekonomické (společenské) dopady projektu (externality).
Aplikační garant
Aplikační garant je organizace (právnická osoba či podnikající fyzická osoba), která má zájem na uplatnění a využití plánovaných výstupů projektu výzkumu a vývoje v praxi.
Hlavní rolí aplikačního garanta je přispět k tomu, aby výsledek projektu byl uplatnitelný a také následně uplatněný a využitý v praxi. Role aplikačního garanta je jak při přípravě návrhu projektu, v průběhu realizace projektu tak i po jeho ukončení.
Binární kritéria
Kritéria typu ANO/NE sloužící k hodnocení projektu. Aby projekt mohl postoupit dále, musí být všechna tato kritéria splněna.
Bloková výjimka
Jedná se o nařízení Evropské komise. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, může být taková podpora bez dalšího poskytnuta, aniž by podléhala schválení ze strany Komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, regionální rozvoj a další.
Bodová kritéria
Kritéria sloužící k posouzení parametrů projektu. Aby mohl být projekt schválen, musí obdržet alespoň minimální počet bodů (minimální hranice nastavena dle jednotlivých programů a Výzev k předkládání Žádostí o podporu).
Brownfield
Nemovitost (pozemek, objekt, areál), která není efektivně využívána, je zanedbána a případně i kontaminována. Nelze ji vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity.
Centra pro transfer technologií
Napomáhají přenosu nových a dosud nevyužitých technologií do firem.
Centra sdílených služeb
Funkčně samostatná jednotka, která přebírá zodpovědnost za řízení, provoz a administraci určité vnitropodnikové funkce. Centrum přebírá a sdružuje výkon těchto funkcí od mateřské firmy a/nebo dceřiných společností ve skupině či od externích zákazníků (outsourcing), pro něž nejsou hlavním předmětem podnikání. Činnosti spojené s výkonem dotčených procesů se potom pro tuto jednotku stávají hlavním předmětem její aktivity. Jedná se zejména o takové vnitropodnikové funkce jako účetnictví, finance, administrace v oblasti lidských zdrojů, správa informačních systémů a sofistikované kreativní aktivity jako např. práce grafiků, animátorů, projektantů, konstruktérů apod.
Cirkulární ekonomika
Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce (eliminace a snižování produkce odpadu a maximalizace jeho opětovného využití v produkci).
CZ – NACE
Statistická klasifikace ekonomických činností, kterou používá Evropská unie. Podnikatelská činnost subjektů, které chtějí žádat o dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a projekt samotný musí směřovat mezi podporované kategorie ekonomických činností dle CZ-NACE. Žadatelé musí splnit podmínku odvětvového vymezení v oboru CZ NACE blíže specifikované v každém dotačním programu podpory a konkrétní Výzvě k předkládání Žádostí o podporu. Klasifikace CZ-NACE je k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu https://www.czso.cz.
Dodavatel
Fyzická nebo právnická osoba, která na základě obchodního vztahu s odběratelem dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce.
Do no significant harm (DNSH)
Zásada významně nepoškozovat (životní prostředí a jeho složky – voda, vzduch, půda, biodiverzita). Znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl, případně ve smyslu článku 17 Nařízení (EU) 2020/852. Je uplatněna při výběru operací k implementaci investic a reforem. Dokládání dodržení zásady DNSH u vybraných reforem/investic znamená zvýšené nároky na dokládání ze strany VK vůči DU-MPO a EK (např. E.I.A.).
Dotace
Neekvivalentní plnění poskytované z veřejných rozpočtů v penězích. Obvykle splňuje znaky veřejné podpory. Dle zákona č.218/2000 Sb. jsou dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám. Jedná se o nenávratnou formu podpory.
Ekonomicky nebo personálně spojené osoby
Osoby, kdy se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo pokud se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech.
Energetický posudek
Energetický posudek je písemná zpráva, která obsahuje odborné vyhodnocení efektivity využití energie v konkrétním objektu a návrh opatření pro dosažení energetických úspor. Energetický audit provádí osoba zapsaná v seznamu energetických auditorů vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Přehled energetických specialistů najdete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu zde.
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
ERDF je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí.
Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)
Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond přispívá k provádění společné rybářské politiky a námořní politiky Unie. Naplňuje priority, kterými jsou např. podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů a podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii.
Evropský sociální fond Plus (ESF+)
Prostřednictvím Evropského sociálního fondu Plus se podporují rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.) Svých cílů dosahuje mimo jiné posilováním sociálních programů členských států EU, podporou projektů napomáhajících rizikovým skupinám obyvatel (mladí nezaměstnaní, zdravotně postižení), podporou rovných příležitostí na trhu práce a podporou zlepšování mobility pracovních sil v rámci EU.
Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF)
Fondy EU určené k realizaci Společného strategického rámce: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.
Etapa projektu
Etapou projektu se rozumí technicky, finančně a časově nezávislá fáze širšího projektového celku, která je logicky kontrolovatelná, nezávislá na dalších aspektech projektu a uzavřená konsolidovaným výstupem. Projekt může a nemusí být rozdělen do více etap.
Externí hodnotitel / Externí odborník
Osoba využívaná pro nezávislé posouzení (ekonomických a technických) kvalit pSlovníček
Finanční nástroje
Finanční nástroje představují využívání finančních prostředků ESI fondů návratným způsobem a současně předpokládají kombinaci různých forem veřejných a soukromých zdrojů na podporu cílů veřejné politiky k řešení zvláštních potřeb trhu. Jedná se tedy o opatření finanční podpory poskytovaná na doplňkovém základě a zaměřená na plnění jednoho nebo více konkrétních politických cílů EU. Tyto nástroje mohou mít formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik a tam, kde je to vhodné, mohou být spojeny s granty.
Finanční výkazy (FV)
Formuláře předkládané žadatelem obsahující údaje pro ekonomické hodnocení projektu. Formulář finanční analýzy je k dispozici zde.
Fondy EU
Fondy EU určené ke spolufinancování programů zahrnutých pod Dohodou o partnerství: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus, Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a Fond pro spravedlivou transformaci.
Mezi Fondy EU lze v širším pojetí zařadit rovněž fondy v oblasti vnitřních věcí, které zahrnují Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky. S výjimkou publicity nejsou tyto fondy reflektovány v JNR.
Harmonogram výzev
Veřejně dostupný a průběžně aktualizovaný seznam výzev, které řídící orgán předpokládá vyhlásit. Harmonogram výzev obsahuje základní informace o zaměření/charakteru výzev.
Hodnocení projektu
Projekt podaný v rámci OP PIK projde následujícími koly hodnocení: kontrola žádosti z hlediska kritérií přijatelnosti a splnění formálních náležitostí, hodnocení projektu z věcného hlediska interními hodnotiteli a finální posouzení výběrovou komisí.
ICT
Informační a komunikační technologie = hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, zpracování a distribuci dat. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační a síťová zařízení (především vysílače, směrovače, přepínače) a specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém), aplikační software a software pro modelování a vývoj informačních systémů.
Indikátor
Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit indikátory projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Indikátory projektu budou následně uvedeny ve smlouvě o financování a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení indikátorů může vést k částečnému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace.
V OP PIK rozlišujeme indikátory povinné k naplnění a povinné k výběru. U indikátorů povinných k naplnění se příjemce zavazuje k dosažení dané cílové hodnoty, a to do předem určeného data. Indikátory povinné k výběru nemají stanovenou cílovou hodnotu a tedy ani žádný určený termín plnění, za nesplnění hodnoty tohoto indikátoru uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace tak nehrozí sankce.
Inovace procesu
Inovací procesu se rozumí zavádění nových nebo významně zlepšených způsobů výroby a dodávek. Inovace procesu tak zahrnuje techniky, zařízení a software používaný k výrobě zboží a poskytování služeb a k zajišťování logistiky firmy. Základním rysem inovace procesu je, že musí být pro firmu zcela nová a musí být skutečně zavedena, tj. používána v běžných firemních operacích. Příkladem inovace procesu ve výrobě může být zavádění nových automatických výrobních zařízení nebo výrobní linky, v logistice firmy potom zavádění sledování toků zboží a materiálu pomocí systémů čárového kódu.
Inovace produktu
Inovací produktu je zavedení na trh nových nebo významně zlepšených výrobků, technologií a služeb. Novost či významné zlepšení se vztahují k technickým charakteristikám produktu, jeho komponentům a použitým materiálům, k zabudovanému softwaru, užitné hodnotě a dalším funkčním charakteristikám. Změnu designu, pokud s sebou nenese i významnou změnu v charakteristikách produktu, nelze považovat za inovaci produktu. Podobně rutinní změny či pravidelné sezónní úpravy nejsou inovací produktu.
Inovační firmy
Jedná se zpravidla o malé a střední firmy, jejichž jednou z hlavních činností je realizovat projekt nového produktu (výrobku, technologie, služby) do komerční zralosti a uvést je na trh.
Inovační infrastruktura
Budova obsahující kanceláře, laboratoře, vývojové dílny, sdílené prostory (konferenční sál, zasedací místnosti, recepce, open-space…), která má inkubační funkci. Dříve známé pod pojmem Vědeckotechnický park (VTP) nebo Podnikatelský inkubátor (PI), případně Inovační centrum (IC).
Inovační voucher
Dotace, která se uděluje malému a střednímu podniku na nákup poradenských, expertních a podpůrných služeb v oblasti inovací od organizací pro výzkum a šíření znalostí a akreditovaných laboratoří s cílem zahájení či zintenzivnění inovačních aktivit malých a středních podniků.
Interní hodnotitel
Interní hodnotitelé Ministerstva průmyslu a obchodu či jiných poskytovatelů dotací provádějí hodnocení projektů z věcného hlediska na základě výběrových kritérií daného programu.
Investiční projekt
Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jde tedy o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
IS KP14+
Žádosti do dotačních programů OP PIK jsou podávány prostřednictvím internetového portálu, tzv. Informačního systému koncového příjemce (IS KP14+). Tato aplikace je určena pro elektronické zadávání žádostí o podporu a správu projektu po celou dobu jeho životního cyklu. IS KP14+ je součástí jednotného monitorovacího systému MS2014+ pro administraci evropských dotací. Aplikace IS KP14+ je dostupná na adrese https://mseu.mssf.cz/.
Klastr
Organizované seskupení odvětvově nebo průřezově zaměřených nezávislých podnikatelských subjektů, zejména malých a středních podniků, organizací pro výzkum a šíření znalostí a dalších podpůrných institucí, jehož účelem je podporovat a povzbuzovat inovace prostřednictvím sdílení infrastrukturních kapacit, výměny informací, poznatků, jakož i účinným podílem na transferu znalostí a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru.
KET (Key Enabling Technologies)
Pojem KET (v češtině běžně používán také pojem "klíčové technologie") označuje souhrn technologií, z nichž alespoň jedna musí být předmětem zaměření návrhu projektu v rámci většiny programů podpory výzkumu a vývoje.
Mezi klíčové technologie patří:
• mikro- a nanoelektronika
• fotonika
• nanotechnologie
• průmyslové biotechnologie
• pokročilé materiály
Kolový systém příjmu žádostí
V kolovém systému sběru žádostí jsou všechny přijaté žádosti o podporu vyhodnoceny k jednomu okamžiku a dotace poskytnuty na základě stanoveného pořadí dle dosažených bodů. Projekty jsou porovnávány mezi sebou. Podporu obdrží ty, které splní podmínky definovány Výzvou, v pořadí od nejlepšího podle výsledku hodnocení až do vyčerpání alokace.
Kontinuální/průběžný systém příjmu žádostí
Hodnocení projektů probíhá průběžně. Příjemcům, jejichž projekty splní dané podmínky, je poskytována podpora v pořadí, v jakém podali žádost o podporu, až do přidělení celé alokace výzvy na jednotlivé projekty. Průběžně jsou také vydávána Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Kontrola na místě
Kontrolou na místě se rozumí způsob výkonu kontroly, který se provádí u fyzických a právnických osob zapojených do systému řízení nebo využívání finančních prostředků z ESI fondů podle postupu stanoveného kontrolním řádem. Při kontrole na místě kontrolující pracuje s dokumenty, má k dispozici všechny doklady související s operací a data ověřuje přímo v informačních systémech příjemce (např. účetní systém, evidence majetku, informační systém dokumentující docházku, atd.).
Kontrola formálních náležitostí projektu
Každá projektová žádost je po registraci podrobena kontrole formálních náležitostí. Ta spočívá v kontrole úplnosti žádosti a jejích povinných příloh, v kontrole formy předložení (elektronická, papírová), počtu předložených výtisků včetně podpisů oprávněných osob aj.
Kontrola přijatelnosti projektu
Představuje kontrolu přijatelnosti projektu a žadatele s ohledem na základní podmínky programu, finanční a legislativní předpoklady. Toto posouzení představuje nutnou podmínku, nesplnění kritérií přijatelnosti představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení. Kritéria přijatelnosti jsou zpravidla hodnocena odpověďmi ANO splněno / NE nesplněno a nesplnění těchto kritérií (byť jen jednoho z nich) představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení.
Křížové financování
Princip křížového financování umožňuje v projektech spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu v rámci limitu 10 % finančních prostředků poskytovaných EU na prioritní osu programu financovat tu část operace, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a naopak. Musí být dodržena pravidla způsobilosti uplatňovaná pro daný fond a takto financované výdaje musí být nezbytné k uspokojivému provedení operace a přímo s ní souviset.
Mid-caps
Označení podniků se střední tržní kapitalizací, tedy podniků s 250 až 3 000 zaměstnanci.
Tento typ podniků bude moci získat evropské dotace z předem určených dotačních programů nového Operačního programu Technologie pro konkurenceschopnost (OP TAK).
Monitorovací výbor (MV)
Monitorovací výbor odpovídá za sledování čerpání prostředků z fondů EU, schvaluje návrhy na změny v operačních programech a schvaluje kritéria pro výběr projektů.
Monitoring
Monitoring je nedílnou součástí jak programového, tak projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci programů resp. projektů, a porovnání získaných informací s výchozím předpokládaným plánem.
Monitorovací ukazatele (indikátory)
Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu.
Monitorovací zpráva
Monitorovací zpráva se odevzdává pravidelně řídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na cílové skupiny, údaje o financování projektu, problémy vzniklé při realizaci projektu, návrhy na změny v projektu, plnění monitorovacích indikátorů apod. Monitorovací zpráva má jednotnou formu a příjemce podpory je seznámen s povinností vykazovat monitorovací zprávy při podpisu smlouvy o financování projektu.
MS 2014+
Monitorovací systém evropských fondů pro programové období 2014–2020. Součástí aplikace MS 2014+ je modul IS KP14+, jehož prostřednictvím probíhá elektronické podání žádosti o podporu a realizace procesů, jako správa žádostí o podporu/projektů, jejich monitoring a administrace projektů (vypracování monitorovacích zpráv, žádostí o platbu apod. a jejich elektronické podání).
MSP
Malý a střední podnik; podnik, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Pro klasifikaci podnikatelského subjektu jako MSP se také posuzuje vztah k propojeným podnikům (více informací k definici MSP dle nařízení Evropské komise je k dispozici zde).
Neinvestiční projekt
Neinvestiční projekt je zaměřen na tzv. měkké aktivity, tj. například vzdělávání, rekvalifikace, poskytování sociálních služeb, organizace volnočasových aktivit atd.
Nesrovnalost
Porušení předpisů ES nebo předpisů ČR, které upravují použití prostředků rozpočtu EU nebo veřejných zdrojů ČR, v jehož důsledku jsou nebo mohly by být dotčeny veřejné rozpočty ČR nebo souhrnný rozpočet EU formou neoprávněné výdajové položky. Jedná se o každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky z rozpočtu EU poskytnuty ČR, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky a prostředky z národních zdrojů ČR dále poskytnuty příjemcům.
Nezpůsobilé výdaje
Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány z ESI fondů, a to v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované z ESI fondů. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vykázány ve finančním plánu projektu a jsou vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele.
Notifikace
Povinnost oznámit Evropské komisi záměr poskytnout novou podporu a dále oznámit změny existující podpory. Oznámení provádí poskytovatel veřejné podpory na oznamovacích formulářích, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Stálého zastoupení ČR při EK. Veřejnou podporu je poskytovatel oprávněn poskytnout až po schválení Komisí.
NUTS
Zavedená zkratka pro tzv. územně statistické jednotky, které jsou v rámci Evropského společenství vymezeny podle jednotných kritérií. NUTS slouží ke statistickým účelům z části i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. NUTS se klasifikují na šesti úrovních, které představují velikostní skupiny charakterizované počtem obyvatel a rozlohou. V České republice představují kraje (14 jednotek vč. Hlavního města Prahy) úroveň NUTS III, NUTS II jsou pro účely strukturálních fondů definované tzv. Regiony soudržnosti, NUTS I je pak celá Česká republika.
NUTS II
NUTS II jsou územní statistické jednotky, tzv. regiony. V České republice existuje 8 regionů soudržnosti – tj. 8 územních jednotek na úrovni NUTS II. Jsou to tyto:
• Praha – území hlavního města Prahy
• Střední Čechy – Středočeský kraj
• Jihozápad – Plzeňský, Jihočeský kraj
• Severozápad – Karlovarský, Ústecký kraj
• Severovýchod – Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj
• Jihovýchod – Vysočina a Jihomoravský kraj
• Střední Morava – Olomoucký a Zlínský kraj
• Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj.
Ocenitelný prvek novosti
Ocenitelný prvek novosti je jasně popsatelné kvalitativní zlepšení konkrétních technických, užitných, fyzikálních aj. parametrů či vlastností nového produktu oproti stávající produkci v podniku poplatníka.
OPTAK (Operační program Technologie a Aplikace pro Konkurenceschopnost)
Operační program Technologie a Aplikace pro Konkurenceschopnost (OPTAK) je jedním ze 7 nových programů v dotačním období 2021-2027. Program bude v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a zaměří se na podporu inovace a rozvoje průmyslu 4.0, robotizace, zefektivnění výroby, zavádění energeticky úsporných opatření a mnoho dalšího. OPTAK volně naváže na předcházející program OPPIK.
Platba ex-ante
Jedná se o poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt. Tato platba není u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost možná.
Platba ex-post
Jedná se o následné proplácení výdajů, kdy příjemce může předložit žádost o platbu až po realizaci projektových aktivit (nebo jejich části) se současným doložením příslušných dokladů, prokazujících úhradu vynaložených výdajů.
Platební a certifikační orgán
Centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky. V ČR je to odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly řídicího orgánu, který odpovídající platby předtím předfinancoval.
Poskytovatel dotace
Subjekt stanovený dle §14 zákona č.218/2000 Sb. oprávněný vydávat Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pro účely OP PIK je to Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Povinná publicita projektu
Příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. Pravidla pro publicitu projektů jsou součástí metodických pokynů každého operačního programu (OPTAK, OPŽP, OPJAK atp.)
Pravidla pro výběr dodavatele
Při výběru dodavatelů musí příjemce podpory respektovat pravidla pro jejich výběr, která jsou definována podmínkami příslušného operačního programu. V rámci OP PIK postupují žadatelé při výběru dodavatele podle Pravidel pro výběr dodavatelů, či podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Procesní inovace
Procesní inovací se rozumí zavádění nových nebo významně zlepšených způsobů výroby a dodávek. Procesní inovace tak zahrnuje techniky, zařízení a software používaný k výrobě zboží a poskytování služeb a k zajišťování logistiky firmy. Základním rysem procesní inovace je, že musí být pro firmu zcela nová a musí být skutečně zavedena, tj. používána v běžných firemních operacích. Procesní inovace musí navazovat na ukončený výzkum a vývoj.
Produktová inovace
Produktovou inovací je zavedení na trh nových nebo významně zlepšených výrobků, technologií a služeb. Novost či významné zlepšení se vztahují k technickým charakteristikám produktu, jeho komponentům a použitým materiálům, k zabudovanému softwaru, užitné hodnotě a dalším funkčním charakteristikám. Změnu designu, pokud s sebou nenese i významnou změnu v charakteristikách produktu, nelze považovat za produktovou inovaci. Podobně rutinní změny či pravidelné sezónní úpravy nejsou produktovou inovací. Produktová inovace musí navazovat na ukončený výzkum a vývoj.
Programovací období
EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU.
Projektová žádost
Projektovou žádost (formulář) vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost je u OP PIK elektronický formulář podávaný prostřednictvím aplikace IS KP14+. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Projektová žádost se předkládá ve stanoveném termínu (v době výzvy) k tzv. zprostředkujícímu subjektu. U většiny programů podpory OP PIK je využíván jednokolový příjem žádostí, kdy žadatelé předkládají přímo Žádost o podporu (výjimečně se u některých programů podpory předkládá nejprve Předběžná žádost o podporu a po jejím schválení následně Žádost o podporu).
Příjemce dotace
Žadatel, jehož žádost o poskytnutí dotace byla na základě hodnotícího procesu schválena a jemuž bylo poskytovatelem dotace vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Region soudržnosti
Region soudržnosti se zřizuje pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti (zejm. využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU). Územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS II podle zákona č.248/200 Sb. o podpoře regionálního rozvoje.
Regionální mapa intenzity veřejné podpory
Určuje maximální míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních nákladů), která může být poskytnuta v daném regionu soudržnosti NUTS II.
Regiony se soustředěnou podporou státu
Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu vychází ze Strategie regionálního rozvoje České republiky. Vymezuje strukturálně postižené regiony (okresy), hospodářsky slabé regiony (okresy), regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (okresy, obce s rozšířenou působností). Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vládě vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Typy regionů se soustředěnou podporou státu jsou vymezeny v §4 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
Rozpočet projektu
Rozpočet projektu popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace včetně členění celkových výdajů na způsobilé a nezpůsobilé (uznatelné a neuznatelné náklady). V rozpočtu projektu se uvádí tzv. veřejné financování, tj. podíly, kterými do rozpočtu projektu přispějí fondy EU nebo státní, krajské, městské a obecní rozpočty. Nutné je poskytnutí informace o podílu soukromého spolufinancování žadatele a úvěrech a půjčkách souvisejících s realizací projektu. Rozpočet je součástí projektové žádosti.
Řídící orgán
Řídící orgán je subjekt, který odpovídá za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci v rámci příslušného operačního programu. Odpovědnost řídícího orgánu vycházejí především z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013. Řídícím orgánem pro OP PIK je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO).
Small mid-caps
Označení podniků s malou tržní kapitalizací, tedy podniků s 250 až 499 zaměstnanci.
Tento typ podniků bude moci získat evropské dotace z předem určených dotačních programů nového Operačního programu Technologie pro konkurenceschopnost (OP TAK).
Udržitelnost projektu
Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Délka doby udržitelnosti projektu je stanovena v Rozhodnutí o poskytnutí dotace; ve většině programů OP PIK činí doba udržitelnosti 5 let od finančního ukončení projektu. Naplňování a udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části.
Výběrová komise
Kolektivní poradní orgán posuzující předložené projekty a vydávající doporučující stanovisko pro Řídící orgán před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Veřejná podpora
Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Za státní prostředky se na základě judikatury ES považují i ostatní veřejné zdroje. Podpora, která splňuje tato uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem, a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě tzv. blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise.
Výzva (pro předkládání Žádostí o podporu)
Výzva je aktivita řídícího orgánu či zprostředkujícího subjektu příslušného programu. V termínu výzvy jsou přijímány žádosti o dotace. Vyhlášení výzvy probíhá na internetových stránkách. Každá výzva obsahuje číslo výzvy, název programu, prioritní osy, místo předložení projektové žádosti (není-li jen elektronicky), den, datum a hodinu, do kdy nejpozději musí být projektová žádost předložena.
Zprostředkující subjekt
Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídících orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. V praxi se stává partnerem předkladatelů projektových žádostí v rámci konkrétního operačního programu (zejména při komunikaci ohledně výběru a následné realizace projektu). Zprostředkujícím subjektem OP PIK je Agentura pro podnikání a inovace (API).
Způsobilé výdaje
Vybrané druhy výdajů, které jsou přípustné k proplacení dotace nebo čerpání zvýhodněného nebo zaručovaného úvěru a jejich vymezení je provedeno v příslušném programu nebo pravidly způsobilosti výdajů.
Žadatel
Subjekt, který podal žádost o poskytnutí podpory v rámci sledovaného programu.
Žádost o platbu
Formulář pro nárokování čerpání dotace. Podpora příjemcům z OP PIK je vyplácena zpětně na základě předložené žádosti o platbu. Žádost o platbu je podávána elektronicky v aplikaci IS KP14+ po realizaci jednotlivých etap, nebo po ukončení celého projektu.
Žádost o přezkum
Žádost o přezkum představuje specifický metodicky zavedený kontrolní mechanismus v rámci řízení před správním orgánem prvého stupně. Pravidla pro programové období 2021-2027 upravuje Metodický pokyn výzvy, hodnocení a výběr projektů.