Firmy mohou nově financovat energeticky úsporné investice bezúročným úvěrem od Národní rozvojové banky. Program Nové úspory energie nabízí úvěr od 500 tis. do 60 mil. Kč, kterým lze financovat až 90 % nákladů projektu. Při dosažení stanovených energetických úspor může firma navíc získat nevratný finanční příspěvek až do výše 20 % způsobilých výdajů.

Příjem žádostí byl zahájen 5. srpna 2026 a podle aktuální Výzvy má pokračovat až do 30. září 2029. Pro program je vyčleněna alokace 2 mld. Kč. Projekty však mohou být realizovány pouze ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji a na Vysočině.

Program je zajímavý zejména pro firmy, které plánují rekonstrukci výrobní či provozní budovy, snížení spotřeby energií ve svém energetickém hospodářství nebo výměnu starší výrobní technologie za energeticky účinnější zařízení.

Co může firma získat

Základem programu je zvýhodněný úvěr NRB:

• 500 tis. až 60 mil. Kč,
• maximálně 90 % způsobilých výdajů projektu,
• úroková sazba 0 % p. a.,
• splatnost až 10 let,
• možnost odkladu splátek jistiny až o 2 roky,
• čerpání úvěru až 2 roky.

Konkrétní výše úvěru závisí také na posouzení bonity firmy. NRB může požadovat vlastní spoluúčast nebo zajištění úvěru.

Vedle bezúročného úvěru může firma po dokončení projektu získat nevratný finanční příspěvek (dotaci) až do výše 20 % způsobilých výdajů. Ten se vyplácí až po realizaci projektu a splnění požadovaných energetických výsledků.

Znamená to 90% úvěr + dalších 20 % dotace?

Ne automaticky.

Program pracuje současně s několika limity:

• bezúročný úvěr může činit nejvýše 90 % způsobilých výdajů,
• finanční příspěvek může činit nejvýše 20 % způsobilých výdajů,
• příspěvek zároveň nesmí být vyšší než skutečně poskytnutý bezúročný úvěr,
• úvěr a finanční příspěvek dohromady nesmějí překročit 100 % způsobilých výdajů projektu,
• zároveň musí být dodrženy limity veřejné podpory.

U bezúročného úvěru se přitom za veřejnou podporu nepovažuje celá vypůjčená částka. Veřejnou podporou je pouze ekonomická výhoda, kterou firma získává tím, že si může peníze půjčit za 0 % místo za běžný tržní úrok – tzv. hrubý grantový ekvivalent úvěru (HGE). K němu se následně přičítá nevratný finanční příspěvek.

Proto je údaj "příspěvek až 20 %" maximální hodnotou, nikoliv automatickým nárokem každého projektu.

Kdo může žádat

Program je určen podnikatelům bez rozdílu velikosti:

• malým podnikům,
• středním podnikům,
• velkým podnikům,
• podnikajícím fyzickým osobám.

Firma musí mít české IČO, oprávnění k podnikání odpovídající realizovanému projektu a splnit standardní podmínky programu, například bezdlužnost a ekonomickou způsobilost.

Žadatel zároveň nesmí splňovat definici tzv. podniku v obtížích. Důležité je, že tato podmínka platí nejen u podpory podle GBER, ale také v režimu de minimis.

Program je otevřen většině podnikatelských odvětví, určité činnosti jsou však z podpory vyloučeny.

Kde může být projekt realizován

Podporovány jsou pouze projekty v tzv. přechodových regionech:

• Středočeský kraj,
• Jihočeský kraj,
• Plzeňský kraj,
• Jihomoravský kraj,
• Kraj Vysočina.

Rozhodující je místo realizace projektu, nikoliv sídlo společnosti.

Na co lze program využít

Podporované investice lze rozdělit do několika hlavních oblastí.

1. Energetické renovace firemních budov

Podporováno je zejména:

• zateplení obvodových stěn,
• zateplení střech a podlah,
• výměna nebo renovace oken a dalších otvorových výplní,
• instalace vnějšího stínění.

2. Technická zařízení budov

Součástí komplexní energetické renovace mohou být také investice do:

• vytápění,
• chlazení,
• vzduchotechniky a rekuperace,
• přípravy teplé vody,
• osvětlení,
• automatizace a řízení budovy,
• modernizace rozvodů elektřiny, tepla a chladu,
• energetického managementu.

Důležitou podmínkou je, že tato opatření nelze v běžném případě podpořit samostatně. Musí být kombinována alespoň s jedním opatřením na obálce budovy.

3. Obnovitelné zdroje a doprovodná opatření

Za podmínek Výzvy lze do projektu zahrnout například:

• fotovoltaiku,
• tepelná čerpadla,
• akumulaci energie,
• využití odpadní energie,
• dobíjecí infrastrukturu pro uživatele budovy,
• digitalizaci budovy,
• vegetační střechy a fasády,
• využití dešťové vody.

Nejde však o samostatný program například pouze na výstavbu libovolné FVE. Tato opatření jsou v programu navázána na energeticky úsporný projekt.

4. Energeticky úspornější výrobní technologie

Pro výrobní firmy může být velmi zajímavou možností výměna energeticky náročné technologie za nové, energeticky účinnější zařízení.

Podporována může být také související modernizace:

• rozvodů elektřiny,
• tepla a chladu,
• stlačeného vzduchu,
• řízení energetických procesů.

Nově pořizované výrobní nebo technologické zařízení musí mít nulové přímé výfukové emise CO₂.

Projekt zaměřený na výměnu výrobní technologie přitom nelze v jedné žádosti spojit s energetickou renovací budovy.

De minimis, nebo GBER? Proč na tom velmi záleží

Pro firmu není režim tzv. veřejné podpory pouze administrativní detail. Může výrazně ovlivnit, kolik z plánované investice bude skutečně způsobilým výdajem a jaké podmínky bude projekt muset splnit.

Výrobní technologie: de minimis může být výrazně jednodušší

U výměny výrobních strojů se často řeší tzv. hypotetický srovnávací scénář neboli alternativní investice.

Představme si například, že firma chce koupit nový energeticky úsporný výrobní stroj za 10 mil. Kč. Standardní stroj s obdobnou výrobní kapacitou, ale horší energetickou účinností, by stál 7 mil. Kč.

Pokud je projekt podpořen podle GBER (Obecné nařízení o blokových výjimkách)

Podpora se může počítat pouze z dodatečných nákladů souvisejících s vyšší energetickou účinností.

V našem zjednodušeném příkladu by tak nebylo automaticky způsobilých všech 10 mil. Kč, ale relevantní mohl být pouze rozdíl mezi podporovanou investicí a srovnávacím scénářem.

Pravidla alternativní investice je nutné řádně doložit. Pokud vhodný a věrohodný srovnávací scénář nelze určit, umožňuje Výzva stanovit způsobilé výdaje jiným způsobem, avšak s jejich snížením o 50 %.

Pokud je projekt podpořen v režimu de minimis

Situace je výrazně jednodušší.

Hypotetický srovnávací scénář se v režimu de minimis neodečítá. Výzva výslovně stanovuje, že tento princip se používá pouze při podpoře technologické investice podle čl. 38 GBER.

U menšího technologického projektu, který se vejde do dostupného limitu de minimis, tak může odpadnout jedna z nejsložitějších částí výpočtu způsobilých výdajů.

Do limitu de minimis se přitom nezapisuje celá jistina bezúročného úvěru. Započítává se součet hrubého grantového ekvivalentu zvýhodněného úvěru a skutečně poskytnutého finančního příspěvku.

Ale pozor, aktuální limit pro podporu de minimis činí 300 000 EUR pro jeden podnik.

De minimis je zajímavější také při rekonstrukci budovy

Další výhodou režimu de minimis je možnost financovat určitou část souvisejících stavebních prací, které samy přímo energetickou úsporu nevytvářejí.

Mohou mezi ně patřit například:

• změny vnitřních dispozic,
• úpravy vnějších povrchů budovy.

Tyto práce mohou představovat maximálně 30 % celkových způsobilých výdajů projektu.

V režimu GBER obdobné stavební práce, které přímo nesouvisejí se zvýšením energetické účinnosti, podporovat nelze, s výjimkou výslovně povolených doprovodných opatření.

Projekt musí skutečně uspořit energii

Základní podmínkou programu je dosažení prokazatelné energetické úspory.

V režimu de minimis je požadována minimálně:

10% roční úspora primární energie.

U projektů podle GBER:

20% roční úspora primární energie.

Pozor na fotovoltaiku a další doprovodná opatření

Pro stanovení minimální požadované energetické úspory zpravidla nelze započítat úsporu vzniklou z doprovodných opatřen. Firma by proto neměla počítat například s tím, že nedostatečnou úsporu při renovaci budovy jednoduše "dožene" instalací fotovoltaiky, tepelného čerpadla nebo jiného doprovodného opatření.

U podpory podle GBER je toto pravidlo stanoveno jednoznačně. U režimu de minimis Výzva obsahuje specifickou výjimku pro případ, kdy obálka budovy již před registrací žádosti splňuje stanovenou referenční hodnotu.

Právě správné stanovení výchozí spotřeby a očekávaných úspor je proto jednou z prvních věcí, které doporučujeme u plánovaného projektu prověřit.

Energetický posudek

U většiny projektů je zásadním podkladem energetický posudek zpracovaný energetickým specialistou. Ten stanoví výchozí spotřebu, očekávaný stav po realizaci, procentní úsporu energie a u relevantních technologických projektů také způsob stanovení způsobilých výdajů.

U jednodušších projektů do 5 mil. Kč bez DPH, realizovaných v režimu de minimis a zaměřených na vybraná opatření v budovách, může být energetický posudek za stanovených podmínek nahrazen jednodušším energetickým hodnocením.

Po změně podmínek platné od 25. 6. 2026 již program neposkytuje samostatný finanční příspěvek na pořízení energetického posudku. Ze zvýhodněného úvěru jej rovněž financovat nelze. Pro přípravu energetického posudku však lze využít samostatný program ELENA.

Co program nepodporuje

Podporovány nejsou zejména:

• novostavby,
• nákup pozemků a staveb,
• použité stroje a zařízení,
• běžné opravy a údržba,
• provozní náklady,
• leasing,
• refinancování již existujících úvěrů,
• DPH,
• výzkumné, vývojové a pilotní projekty,
• investice související s fosilními palivy.

U fotovoltaiky je stanoven limit maximálně 1 000 kWp instalovaného výkonu a u akumulace maximálně 1 000 kWh v jednom projektu.

Hlavní výhody programu

Za největší přednosti programu považujeme:

Bezúročné financování až na 10 let.
Při dnešních nákladech komerčních úvěrů může samotná úspora úroků představovat velmi významnou podporu investice.

Možnost financovat až 90 % způsobilých nákladů.
Firma nemusí celou investici financovat z vlastního kapitálu.

Nevratný příspěvek až 20 %.
Při splnění podmínek může firma vedle úspory úroků získat také přímou finanční podporu.

Program je otevřen i velkým podnikům.

Podporuje budovy i výrobní technologie.

Režim de minimis může některé projekty výrazně zjednodušit.
Zejména u výrobních technologií odpadá alternativní investice a u rekonstrukcí lze částečně zahrnout i další související stavební práce.

A hlavní nevýhody?

Program není klasickou dotací. Základem financování je stále návratný úvěr, a NRB proto hodnotí schopnost firmy úvěr splácet.

Dalším omezením je dostupnost pouze v pěti krajích.

U větších technologických projektů realizovaných podle GBER může být relativně složité stanovení způsobilých výdajů a prokázání alternativní investice.

A konečně – plánované energetické úspory nejsou jen hodnoticím kritériem při podání žádosti. Firma je musí po realizaci také skutečně dosáhnout a doložit. Výkonnostní finanční příspěvek je na jejich dosažení přímo navázán.

Pro koho je program nejzajímavější

Nové úspory energie dávají smysl zejména podnikům, které stejně plánují významnější investici a mohou jejím prostřednictvím prokazatelně snížit spotřebu energie – například rekonstrukci výrobního areálu, komplexní energetickou renovaci budovy nebo výměnu starší výrobní technologie.

Ještě před objednáním technologie nebo zahájením stavebních prací doporučujeme prověřit zejména:

• zda projekt splní minimální požadovanou energetickou úsporu,
• zda je výhodnější režim de minimis, nebo GBER,
• jaká část investice bude skutečně způsobilá,
• jaká může být reálná výše finančního příspěvku.

V Grantuj vám můžeme projekt předběžně posoudit, nastavit vhodný režim podpory a připravit žádost i navazující dotační dokumentaci.