Nová kategorie „applied research“ v návrhu GBER: co může změnit pro podnikový výzkum a vývoj

Evropská komise v roce 2026 představila návrh nového obecného nařízení o blokových výjimkách, známého jako GBER. Jde o jeden z nejdůležitějších předpisů pro poskytování veřejné podpory firmám, protože určuje, za jakých podmínek mohou členské státy podporovat podniky bez předchozí notifikace Evropské komisi.

GBER má zásadní význam také pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Právě na jeho základě jsou často nastavovány dotační programy pro podnikové VaV projekty, včetně programů v České republice. Pro firmy je proto důležité sledovat nejen konkrétní výzvy, ale i změny samotného právního rámce.

Jednou z navržených změn je zavedení volitelné kategorie "applied research". Ta by mohla zjednodušit podporu projektů, které v sobě kombinují průmyslový výzkum a experimentální vývoj.

Jak funguje současný stav

Současná pravidla podpory VaV projektů rozlišují několik kategorií. Pro podniky jsou v praxi nejdůležitější zejména dvě: průmyslový výzkum a experimentální vývoj.

Průmyslový výzkum lze zjednodušeně chápat jako fázi, kdy podnik získává nové znalosti, ověřuje technické principy a hledá řešení technické nejistoty. Typicky jde o práce, které směřují k budoucímu produktu, procesu nebo službě, ale ještě nejsou bezprostředně zaměřeny na finální tržní podobu.

Experimentální vývoj je naopak fáze blíže praktickému využití. Podnik využívá existující znalosti k vývoji, ověřování, testování nebo zlepšování konkrétního řešení. Může jít například o stavbu prototypu, validaci technologie, testování v relevantním prostředí nebo úpravy produktu před jeho uvedením do praxe.

Rozlišení mezi těmito dvěma kategoriemi není jen formální. Má přímý dopad na výši podpory. U průmyslového výzkumu je základní intenzita podpory vyšší než u experimentálního vývoje. Současný GBER pracuje se základní intenzitou 50 % způsobilých nákladů pro průmyslový výzkum a 25 % způsobilých nákladů pro experimentální vývoj. Tyto hodnoty návrh nového GBER v zásadě zachovává.

Proč může být dnešní rozdělení složité

V praxi mnoho firemních VaV projektů neprobíhá tak, že by bylo možné jednoduše oddělit jednu čistou fázi průmyslového výzkumu a jednu čistou fázi experimentálního vývoje.

Typický vývojový projekt je často iterativní. Firma vyvíjí řešení, testuje ho, narazí na technickou nejistotu, vrací se k úpravám, následně staví prototyp, znovu ověřuje parametry a dále zpřesňuje technické řešení. Z pohledu firmy jde o jeden souvislý vývojový proces. Z pohledu pravidel veřejné podpory je ale často nutné rozdělit aktivity a náklady podle toho, zda spadají do průmyslového výzkumu, nebo experimentálního vývoje.

To může být administrativně náročné a někdy i sporné. U některých projektů je hranice mezi oběma kategoriemi jasná. U jiných se jednotlivé činnosti prolínají natolik, že jejich přesné oddělení vyžaduje složitou metodickou argumentaci.

Příklad může být vývoj nového senzorického systému. V jedné části projektu firma zkoumá, zda určitý technický princip umožní dosáhnout požadované přesnosti měření. To může odpovídat průmyslovému výzkumu. V další části staví funkční prototyp a ověřuje jej v reálnějších podmínkách. To už může odpovídat experimentálnímu vývoji. V praxi se ale tyto činnosti mohou prolínat a opakovat v několika vývojových cyklech.

Co navrhuje Evropská komise

Návrh nového GBER zavádí možnost použít kategorii "applied research", tedy aplikovaný výzkum ve specifickém smyslu pravidel veřejné podpory. Podle návrhu má jít o kombinaci průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

Podstatné je, že nejde o zrušení stávajících kategorií. Průmyslový výzkum i experimentální vývoj mají zůstat zachovány. "Applied research" má být volitelnou alternativou pro projekty, které kombinují obě fáze a u nichž může být praktické použít jednotný režim.

Návrh počítá s tím, že základní intenzita podpory pro tuto kategorii by činila 30 % způsobilých nákladů. Je však důležité zdůraznit, že jde o hodnotu uvedenou v návrhu, nikoli o finálně schválené pravidlo. Konečné znění se může po vypořádání připomínek a legislativním procesu ještě změnit.

Smyslem novinky má být zjednodušení. Členské státy by u vybraných typů kombinovaných projektů nemusely vždy požadovat detailní rozdělení mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Místo toho by mohly použít jednotnou kategorii "applied research".

Co by se změnilo oproti dnešku

Hlavní změna nespočívá v tom, že by se obecně zvýšila podpora výzkumných a vývojových projektů. Základní sazby pro průmyslový výzkum a experimentální vývoj zůstávají v návrhu zachovány.

Skutečná změna spočívá v možnosti pracovat s jednodušší kategorií pro smíšené projekty.

Dnes je u projektu, který obsahuje průmyslový výzkum i experimentální vývoj, obvykle nutné rozdělit aktivity a náklady podle jednotlivých kategorií. Každá část projektu pak může mít jinou základní intenzitu podpory.

Podle návrhu by bylo možné u některých projektů využít jednotnou kategorii "applied research" se základní intenzitou 30 %. To by mohlo snížit administrativní náročnost tam, kde je oddělování obou fází obtížné nebo neúčelné.

Jednoduše řečeno: místo detailního dělení projektu na dvě části by v některých případech mohl existovat jeden společný režim pro kombinovaný VaV projekt.

Bude to pro firmy výhodnější?

Ne vždy. To je důležité říci otevřeně.

Kategorie "applied research" může být administrativně jednodušší, ale nemusí být automaticky finančně výhodnější. Základní intenzita 30 % je nižší než 50 % u průmyslového výzkumu, ale vyšší než 25 % u experimentálního vývoje.

Je však důležité dodat, že základní intenzita 30 % by podle návrhu nemusela představovat konečnou výši podpory pro všechny žadatele. Stejně jako u průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje návrh počítá s možností navýšení intenzity podpory, například podle velikosti podniku nebo při splnění dalších podmínek.

V praxi by to znamenalo, že u malé firmy by se základní intenzita pro "applied research" mohla po uplatnění bonusu pro malé podniky zvýšit například na 50 % způsobilých nákladů. U středního podniku by mohla dosáhnout 40 % způsobilých nákladů. Vždy by ale bylo nutné respektovat podmínky konkrétní výzvy a celkový maximální strop podpory stanovený pravidly veřejné podpory.

Pokud by projekt obsahoval převážně průmyslový výzkum, mohlo by být pro žadatele výhodnější zachovat dnešní rozdělení a využít vyšší základní intenzitu pro tuto část projektu. Pokud by projekt obsahoval převážně experimentální vývoj, jednotná kategorie 30 % by naopak mohla být z hlediska základní sazby příznivější než samostatný experimentální vývoj.

U skutečně smíšených projektů bude rozhodující poměr obou typů aktivit, administrativní náročnost jejich oddělení a pravidla konkrétní výzvy.

"Applied research" proto není možné chápat jako automatické zvýhodnění všech podnikových VaV projektů. Spíše jde o nový nástroj, který může být vhodný pro určité typy projektů, zejména tam, kde se výzkumná a vývojová fáze přirozeně prolínají.

Praktický dopad na přípravu projektů

Pokud bude tato úprava přijata a následně využita v konkrétních programech, může změnit způsob, jakým budou firmy připravovat projektové žádosti.

U některých projektů by mohlo být méně důležité přesně rozdělovat každou aktivitu mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Větší důraz by mohl být kladen na celkový charakter projektu, jeho technickou nejistotu, vývojový cíl, inovační přínos a praktickou využitelnost výsledků.

To však neznamená, že by se snížily nároky na kvalitu projektu. Firma bude i nadále muset prokázat, že nejde o běžnou komerční činnost, rutinní úpravu výrobku nebo standardní implementaci známého řešení. Projekt bude muset mít skutečný VaV charakter.

Pro žadatele bude nadále klíčové umět popsat:

• jakou technickou nejistotu projekt řeší,
• v čem spočívá novost navrhovaného řešení,
• jaké vývojové práce budou realizovány,
• jaké výsledky mají vzniknout,
• proč projekt přesahuje běžnou provozní nebo komerční aktivitu firmy.

Zjednodušení tedy nelze zaměňovat s uvolněním podmínek pro podporu běžného vývoje. Smyslem změny je usnadnit práci se smíšenými VaV projekty, nikoli rozšířit podporu na aktivity, které výzkumem a vývojem nejsou.

Co to může znamenat pro Českou republiku

Pro české firmy bude rozhodující, zda se nová možnost promítne do konkrétních českých programů a výzev. Samotné přijetí nové kategorie v GBER automaticky neznamená, že ji začnou všichni poskytovatelé podpory používat.

V českém prostředí by se změna mohla týkat zejména programů podporujících podnikový výzkum a vývoj. Typicky jde o výzvy zaměřené na průmyslový výzkum, experimentální vývoj, prototypy, ověřování technologií a zavádění výsledků VaV do praxe.

Dnes české výzvy obvykle pracují s odděleným vymezením průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Pokud by poskytovatel v budoucnu využil kategorii "applied research", mohlo by to zjednodušit strukturu žádosti, rozpočtu i metodické posuzování některých projektů.

Na druhou stranu lze očekávat, že poskytovatelé budou zvažovat, kdy je nová kategorie skutečně vhodná. U projektů, kde lze činnosti poměrně jasně rozdělit, může zůstat zachován dnešní model. U projektů s výrazně smíšeným charakterem může být nová kategorie praktičtější.

Na co by si měly firmy dát pozor

Pro firmy je důležité tuto změnu sledovat, ale nepřeceňovat její okamžitý dopad.

Za prvé, jde zatím o návrh. Dokud nebude nový GBER přijat, nelze s kategorií "applied research" zacházet jako s platným pravidlem.

Za druhé, i po přijetí nového GBER bude záležet na konkrétních programech. Český poskytovatel podpory se může rozhodnout, zda tuto možnost využije, v jakých výzvách a za jakých podmínek.

Za třetí, nová kategorie nemusí být vždy finančně nejvýhodnější. Firmy budou muset u konkrétního projektu posoudit, zda je lepší využít jednotný režim pro "applied research", nebo přesně rozdělit projekt mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj.

Za čtvrté, projekt bude stále muset splnit základní znaky výzkumu a vývoje. Samotné označení projektu za "applied research" nebude stačit.

Navržená kategorie "applied research" může být praktickou změnou pro podnikové VaV projekty. Její význam nespočívá v tom, že by zásadně navyšovala intenzitu podpory, ale v tom, že může zjednodušit práci s projekty, které přirozeně kombinují průmyslový výzkum a experimentální vývoj.

Pro firmy to může znamenat méně administrativy při členění aktivit a nákladů. Pro poskytovatele podpory to může znamenat jednodušší konstrukci některých výzev. Pro oba ale zůstává klíčové, aby byly projekty metodicky dobře vymezené a právně bezpečně posouzené.

Z pohledu českých podniků je proto vhodné tuto změnu sledovat zejména v souvislosti s budoucími výzvami na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Pokud bude nový GBER přijat v navržené podobě a pokud české programy kategorii "applied research" převezmou, může jít o užitečný nástroj pro smíšené VaV projekty, u nichž je dnešní rozdělování mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj složité nebo administrativně neefektivní.