Než investujete do výzkumu a vývoje miliony, poslechněte si tento podcast. Dotační výzva Proof of Concept vám může ušetřit čas i peníze.

Firmy, které to s inovacemi myslí vážně, mají aktuálně skvělou dotační příležitost. Výzva Proof of Concept z OP TAK je dotační titul zaměřený přesně na ty fáze inovačního cyklu, kde je největší riziko – a zároveň největší potenciál. Tedy:

🔹 buď těsně před zahájením vývoje, kdy ještě nevíte, jestli má váš nápad technickou a tržní šanci,
🔹 nebo těsně před vstupem na trh, kdy máte prototyp, ale potřebujete ověřit jeho funkčnost a finálně ho doladit.

O výzvě detailně mluví Jiří Kvíz a Saša Krejzová z Grantuj v novém podcastu, který najdete na Spotify či na YouTube. Přes praktické příklady projektů, časté chyby i strategické rady vás krok za krokem provedou tím, co dělat, když máte nápad – a nechcete ho pohřbít jen proto, že jste neznali vhodný dotační nástroj.

🔍 Co výzva podporuje?

✅ Aktivita A – ověření proveditelnosti

• Pro projekty ve fázi TRL 3–5
• Ideální pro ověření základní technické funkčnosti nebo tržního zájmu
• Výstupem je studie proveditelnosti
• Dotace až 70 %, fixní míra podpory

"Firmy často přeskakují tento krok a rovnou se vrhají do vývoje. A pak zjistí, že nápad nejde dotáhnout, nebo nemá tržní šanci. Tady to mohou ověřit s výrazným finančním polštářem," říká Saša Krejzová v podcastu.

✅ Aktivita B – dotažení řešení k trhu

• Pro projekty ve fázi TRL 6–8
• Pilotní provoz, ladění prototypu, testy v ostrém provozu
• Možná spolupráce s výzkumnou organizací
• Dotace až 60 %

"Aktivita B je skvělá pro firmy, které právě dokončily vývoj v programu Aplikace nebo v programech TAČR. Mají prototyp, ale chybí jim reálné otestování v praxi. Nyní ho mohou udělat s výraznou dotační podporou," doplňuje Jiří Kvíz.

💡 Co z dotace uhradíte?

Výzva kryje celou řadu nákladů:

✔️ mzdy výzkumníků a vývojářů
✔️ služby expertů, testovacích laboratoří nebo výzkumných organizací
✔️ materiál a spotřební vybavení
✔️ náklady na práva duševního vlastnictví
✔️ u Aktivity B také technologické vybavení nezbytné pro testování nebo validaci řešení
✔️ režijní náklady

🎯 Co hodnotitelé sledují?

🔹 Inovativnost a technická náročnost – řeší projekt výzvu, kterou jinde zatím neřešili?
🔹 Rizikovost – je výsledek nejistý, ale potenciálně průlomový?
🔹 Tržní uplatnění – existuje zájem? Jsou k dispozici Letters of Intent? Jsou nastaveny realistická ekonomická očekávání?
🔹 Kvalita týmu a rozpočtu – je rozpočet adekvátní vůči zaměření a rozsahu projektu?
🔹 Strategické ukotvení – odpovídá projekt technologickým trendům (AI, fotonika, pokročilé materiály…)? Je v souladu s RIS3 strategií?

"Nejde jen o popis nápadu. Projekt musí dávat smysl jako celek – od cíle přes aktivity až po rozpočet. A všechny části musí spolu souviset," připomíná Krejzová.

📦 Praktické tipy z podcastu:

• Nepodceňte konzultace – s TRL, cílovou aktivitou a nastavením výstupů vám pomůže odborník.
• Dbejte na "dvoukolejnost" – každá žádost musí řešit jak technickou, tak tržní stránku projektu.
• Nesnažte se projekt přifouknout – přemrštěný rozpočet znamená body dolů či celkovou ztrátu důvěryhodnosti.
• Získejte zájem trhu – i nezávazné LoI mohou vaši pozici zásadně posílit.
• Přemýšlejte strategicky – ukažte, že víte, co budete dělat po skončení projektu.

📅 Klíčová data:

• Příjem žádostí: 5. 5. – 18. 9. 2025

• Realizace projektu: možná ode dne podání žádosti

🎙 Poslechněte si celý podcast

"Chcete vědět, jestli je výzva Proof of Concept pro vás?
Poslechněte si podcast, kde se bavíme otevřeně, srozumitelně a prakticky.

📩 Máte nápad? Rádi s vámi projdeme, jestli má smysl – a jestli ho můžeme společně přetavit v úspěšný projekt.

Je vám příjemnější psaný text než mluvené slovo? Připravili jsme pro vás přepis celého podcastu:

Podcast Grantuj: Proof of Concept - výzva pro firmy, které to s inovacemi myslí vážně

Jiří Kvíz

Takže dobrý den, dámy a pánové, vítám vás u sledování dnešního podcastu na téma dotační výzvy Proof of Concept. Výzva pro firmy, které to s inovacemi myslí vážně, jak trefně poznamenala má kolegyně Saša Krejzová ve svém nedávném článku na toto téma. Já se jmenuji Jiří Kvíz, se mnou tedy, jak už jsem říkal, Saša Krejzová. Jsme z poradenské společnosti Grantuj, která se specializuje na dotace a granty zaměřené na výzkum, vývoj a inovace pro podniky. Tak jak už jsem předeslal, ten dnešní podcast bude takový monotematický. Budeme se věnovat primárně dotační výzvě Proof of Concept. Je to dotační výzva, kterou máme rádi, která je oblíbená.

Alexandra Krejzová

Ano, navazuje tak trochu pro mě tematicky navazuje na předchozí výzvu, která už umřela. Jmenovala se Country for the Future. To není důležitý. Důležitý je, že je to výzva, která vlastně jako jediná cílí na prostor v rámci výzkumu a vývoje, který není přímo výzkum a vývoj, ale vlastně se pohybuje někde okolo. To znamená, ta výzva má dvě části, má část A a část B. Část A se vlastně zaměřuje na moment, kdy máte nějaký nápad, nějaký záměr a vlastně ale ještě nevíte, jestli je realizovatelný. To znamená, cílí přesně na moment, kdy chceme ověřit nějakou technickou proveditelnost našeho záměru a zároveň ani třeba nevíme, jestli je možný ten náš výsledek uplatnit na trhu. Tak tohle je přesně moment, na který cílí ta první část a druhá část tak nějak jakoby filozoficky navazuje a říká: Dobře, jsme v bodě, kdy jsme provedli vstupní šetření. Víme, že to asi jako technicky půjde a víme, že je o to zájem na trhu. A teď potřebujeme ten, to naše řešení a ten náš produkt dotáhnout až do momentu, kdy budeme prostě stříhat pásku a budeme vstupovat na trh. Takže je to hezká výzva, která vlastně tak jako obepíná jiné programy, které cílí jenom na ten výzkum a vývoj, kterých tady máme dost a je vlastně na začátku a na konci. Pro mě tak trochu jako.

Jiří Kvíz

Já to vidím úplně stejně. Vlastně nám tady ta výzva krásně doplňuje tu dotační mozaiku ve smyslu podpory výzkumu, vývoje, případně výzkumu, vývoje a inovací tak, aby ta podpora byla komplexní. Protože máme tady celou řadu dotačních titulů, které podporují ty, řekněme robustní komplexní RND projekty, kdy začínám v bodě nula a končím nějakým hotovým produktem, prototypem, funkčním vzorkem apod. Máme tady také dotační tituly, které nám podporují technologické vybavení, které pro výzkum a vývoj, jakožto inovativní firmy potřebujeme. Máme tady dotační titul Inovace, také takový jako matador dotační, který potom těm inovativním firmám dokonce umožňuje získat dotaci na výrobní technologie k tomu, abychom ten výzkum a vývoj zkomercionalizovali a zprovoznili a uvedli do praxe. Ale, ale tady ty fáze, kdy jsme těsně před zahájením toho výzkumu a vývoje a potřebujeme si ověřit, jestli to dává smysl anebo jsme naopak těsně před dokončením a potřebujeme to dotáhnout, tak ty nám tady trošku chyběly. Respektive on tady ten dotační titul Proof of Concept s námi už také nějakou dobu existuje, ale vždycky byl tak trochu v ústraní. Využívalo ho, řekl bych, takové jako omezené, omezené spektrum firem, protože ten dotační titul byl velmi silně vázán na, řekněme, jako transfer know-how mezi akademickým sektorem a podnikatelským sektorem. A ne ve všech těch oblastech to dobře rezonovalo. A v podstatě loni někdy touto dobou Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novou verzi tady toho programu a výrazně to tím zatraktivnilo a připravilo skutečně dotační titul pro firmy, které to myslí s inovacemi vážně.

Alexandra Krejzová

Já půjdu možná ještě na chvilku do většího detailu technicky. Ono to má technický odraz v rámci té výzvy. To znamená je tady něco, čemu se říká technology readiness level. Už dlouho se to používá na mezinárodním poli podpory výzkumu a vývoje a vlastně to označuje na stupnici nula nebo jedna až devět jako zralost toho našeho řešení. Podle toho my se potřebujeme orientovat i při přípravě toho projektu nebo vlastně zasazení toho tématu. Je to jeden z prvních oříšků na konzultacích, kdy vlastně hledáme, jestli je to téma, které patří teda do té první části, nebo do té druhé části, nebo kde vlastně. Takže já vždycky to vytáhnu. Říkáme tomu TRL, zkráceně jako zkratkou a tam je jako důležitá ta naše konzultace, naše povídání s těmi klienty o tom, kam vlastně zasadit ten záměr.

Jiří Kvíz

Já ti do toho ještě skočím možná trošku, protože my vlastně u té konzultace jako obvykle prvoplánově necílíme na Proof of Concept. My se prostě s těmi firmami bavíme, jestli vůbec vyvíjejí a inovují, jestli ten jejich výzkum a vývoj je skutečně řeknu jako inovativní v nějakém rozsahu, který ty dotační tituly očekávají. O tom budeme určitě mluvit. A jaký je jejich inovační cyklus a v jaké fázi toho inovačního cyklu se právě nacházejí. A to je vlastně odrazový můstek potom k tomu jako úvodnímu rozstřelu, jestli s tím projektem vůbec tedy dotačně můžeme uspět, a pokud ano, tak jestli to bude spíš do těch komplexních vývojových nebo výzkumně vývojových titulů, jako jsou aplikace Trend nebo třeba Doprava, anebo jestli právě jsme v té úvodní či závěrečné fázi a dostáváme se k Proof of Konceptu. Takže teď už teda pojďme se jako dostat do té fáze, že jsme si to s tím klientem takhle jako vydefinovali a směřujeme k tomu Proof of konceptu.

Alexandra Krejzová

Budeme směřovat k áčku nebo k béčku?

Jiří Kvíz

K áčku. (smích) Tím musíme začít.

Alexandra Krejzová

Dobře, tak pokud jsme jakoby se usadili v tom Áčku, tak je to moment, kdy teda stavíme na tom, že naším cílem je vlastně provést to zhodnocení, technické zhodnocení funkčnosti nebo žitelnosti toho našeho záměru a nějaké uplatnění na trhu. Tam je důležitý se tedy zaměřit na ten vstupní, v obou případech vlastně je důležitý zaměřit se na ten vstupní bod a umět dobře jako prodiskutovat a obhájit, že jsme právě na tom TRL nevím tři, čtyři nebo na jakým, protože ta první část má teda moment, kdy bychom měli být někde na TRL 3 až 5, to znamená někde od momentu - experimentálně jsme si ověřili základní principy fungování, když to uvedu na příkladu, co bude asi nejlepší, našeho jako jednoho z úspěšných projektů, který se zaměřoval na vývoj zdravotního prostředku a vlastně se tam kombinovaly poznatky z výzkumu medicínského, poznatky z výzkumu nanotechnologií a šlo o jejich uplatnění v novém produktu. A teď to byl přesně ten moment, kdy jsme říkali víme, že tady to funguje, víme, že tady to funguje, ale bude nám to fungovat v tom novým produktu? Takže ten bod byl úplně jako boží, úplně přesně jako krásný zasazení do toho áčka, kdy my jsme řekli, hele, tohle máme, můžeme to jako doložit, že tohle a tohle funguje. A teď předmětem našeho jako zkoumání a bádání budou následující prostě testy a ověření. Vždycky pro ten náš záměr a pro ten náš projekt je důležitý předložit vlastně tomu hodnotiteli, co je přesně předmětem toho projektu, že máme před sebou nějaký tři, čtyři testy, který jsou kritický pro to, abychom věděli, jestli teda ten výsledný produkt bude jako žitelný nebo nežitelný. Pokud se nám to ztratí někde v tom popisu toho projektu, tak se to ztratí i tomu hodnotiteli a nemá šanci se vlastně nějak chytit. Takže vždycky v tom kroku při hledání toho, té struktury, toho projektu je důležitý najít tady ty nějaký, nevím čtyři jo, jedno, čtyři deset, prostě tři témata, kdy říkáme, tohle přesně jsou ty místa, který my teďka potřebujeme ověřit, abychom mohli říct, že to je prostě projekt, který ano, je žitelný a bude potom moci být v té fázi dopracování do toho finálního produktu.

Jiří Kvíz

A ono to je strašně důležitý právě pro toho, pro toho žadatele o tu dotaci pro tu firmu, protože pokud by se bezhlavě pustil rovnou do toho velkého výzkumu a vývoje, tak taky se může dostat do situace, kdy tam stráví na tom spoustu času, spálí spoustu peněz a prostě zjistí, že ta cesta je slepá, že to takhle nepůjde. Na tom, na tom proof of conceptu, na té studii proveditelnosti, on si vlastně může trošičku jako rozčísnout tu cestu a rozfoukat tu mlhu, která se před ním nachází v podobě té technické nejistoty, která se s tím výzkumem vývojem a pojí. A když to dotáhne dobře do konce, tak pak už se teda krásně může pustit do toho, do toho velkého projektu.

Alexandra Krejzová

Většinou to jsou kratší projekty, třeba roční, s rozpočtem do deseti milionů, teda to je jako limit. My máme i ty projekty byly myslím menší budgetově, takže opravdu je to jako nějaký vstupní krok a opravdu to jako překonává tu nejistotu a ty rizika. Měli jsme konzultace, kde tam to sedlo úplně přesně, kde vlastně ti klienti říkali, hele, my nevíme, jestli do toho jít, protože to je takových peněz, že jako nevíme, jestli se nám to vyplatí, nebo ne a tohleto přesně sedne. Prostě vyzkoušejte si to. Na konci bude studie proveditelnosti. Buďto uvidíte, že to půjde, nebo to nepůjde.

Jiří Kvíz

A teď to důležitý-

Alexandra Krejzová

Vlastně oba výsledky jsou validní.

Jiří Kvíz

Co vlastně jako ta dotace pokrývá? Protože my jsme si řekli, jak, jaké charakteristiky by měl mít ten projekt a v čem to vlastně jako tomu klientovi pomáhá, ale vlastně co mu ta dotace kryje, protože to je, to je možná to, co pro toho podnikatele inovativního, který se obvykle neustále potýká s nedostatkem peněz, je důležité. A tady bych zmínil poměrně unikátní míru podpory minimálně v té aktivitě A. Tam pro malé podniky sedmdesát procent fixní míra podpory. A je to teda primárně na mzdové náklady, řekněme těch výzkumníků, vývojářů, kteří budou na té studii pracovat a na nějakých externích službách, které se k tomu mohou pojit. To, to je taková ta jako nejzákladnější struktura. Ale jaké další náklady jsme měli v těch projektech?

Alexandra Krejzová

Určitě služby, materiál tam může být taky. Ono si hezky zodpověděli, ale já se ještě vrátím o kousek zpátky. Myslím si, že je důležitý říct, že celá ta výzva, ať už ta první aktivita, nebo ta druhá, je vlastně taková pro mě taková jako dvoukolejná, že na jedné té koleji řešíme tu technickou proveditelnost, tam jako všichni hodně jsme hlavou, jo, že ty body, který prostě jsou kritický, to jak to vyřešíme, jak to bude fungovat, co tam je výzkumně vývojového a tak. Ale ta druhá kolej je tady v tom případě jako neméně důležitá. A to je to tržní uplatnění. Takže my vlastně v tom projektu jako postupujeme ve všech těch bodech po obou těch kolejích. Takže jestliže tady říkáme, hele, dospěli jsme sem, máme poznatky tady z medicíny a z nanotechnologií, tak musíme na tý druhý koleji taky říct hele, a zatím jsme neprovedli žádnou analýzu trhu pořádně, prostě nevíme jako v Čechách nebo v Čechách, jo, ale ne v zahraničí. A zase z toho plynou nějaký jako body pro aktivity do toho projektu. A na konci v tý studii proveditelnosti musí být závěr, kterej plyne i tadyhle z tý druhý koleje, z toho trhu. Jo a teď já jsem si na to vzpomněla u těch nákladů. Náklady, mzdy, služby, materiál. Nezapomenout na práva duševního vlastnictví, dají se tam uplatnit jako náklady na spojené prostě s ochranou práv duševního vlastnictví. Samozřejmě tam režie, můžou tam být odpisy, ale teďka v závislosti na tom, co jsem říkala, můžou tam být náklady na pracovníky, technický, jasně podpůrný personál, ale taky podpůrný personál typu projektový manažer, což není typický pro dotace, koordinátor projektu nebo nákupčí. A teď, teď se nám tady, teď je tam taková jako prekérka, která se musí v každým projektu vyřešit. A to je to, že tady vlastně podporujeme náklady na experimentální vývoj. Jenom. A teď tady řešíme tu kolej toho trhu a toho tržního uplatnění. Z toho nám vznikají nějaký náklady, ale vlastně ty se nám jako buď pojí k těm mzdám, anebo se nám pojí k službám.Ale vždycky musí mít povahu experimentálního vývoje. Není úplně jednoduché to vyřešit, protože mohli bychom tam dát obchodníka, ale je těžké jako definovat práci obchodníka jako experimentální vývoj. Takže tady je takové pole jako těžší pro řešení v tom projektu. Nicméně pořád platí, že se nesmí zapomenout na to řešit to tady po těch dvou kolejích.

Jiří Kvíz

A ty dvě koleje nám vytváří tvůj oblíbený dotační příběh.

Alexandra Krejzová

Jo, jo, jo, můj dotační příběh, kde jsem nedávno řešila, teda nevím, jak to cítíte vy ostatní, ale dotační příběh není myšlen jako příběh, kdy ohýbáme váš záměr nebo záměr klientů proto, aby vůbec bylo uplatnitelný v dotacích. Spíš je to definování záměru tak, aby odpovídal na vše, co ten hodnotitel v tom potřebuje vidět. Když si vemu příklad, teď možná odskočím úplně kam jinam. Ale když si vemu příklad třeba popisování inovativnosti, tak každej v sobě, každý, kdo má ten záměr nositele toho záměru, má v sobě ten pocit toho jasně, je to inovativní, je to unikátní, protože prostě tohle na trhu ještě neexistuje. Ale v těch projektech není potřeba vysvětlovat jenom tohle, že to je jako jediný na celém světě. To je jenom jeden bod z mnoha. Ale je potřeba vysvětlit, co vlastně v předmětu toho projektu v tý činnosti bude inovativního, unikátního, kam vlastně posouváme nějaké poznání. V případě proof of konceptu je to povídání o náročným technickým problému, takže ře-řešíme jo a tady v rámci tohodle bude takováhle technická bariéra. Teď jako fakt nevíme, jak to tady budeme řešit, jo, nebo bude fakt obtížný najít tu cestu. Máme tady čtyři nápady, co s tím budem dělat, ale fakt jako úplně nevíme. Nebo možná na základě jako předchozího šetření nějak víme, ale bude to fakt jako obtížný, moc lidí to ještě neřešilo. A tohle když se tam nepopíše a nevytáhne se to tak, aby ten hodnotitel to viděl nějak jednoduše a musí to tam nějak hledat, tak pak je obtížný ten projekt ohodnotit.

Jiří Kvíz

Takže kontext musí, musí, nesmí to být vlastně z té naší zkušenosti jako technokratický, čistě technokraticky popsaný ten projekt, který váže pouze na kritéria té dotační výzvy, protože to potom jako nemusí být úplně srozumitelný pro ty hodnotitele. Musí tam být celkový kontext, kde ten projekt se zrodil, co přináší a kam směřuje. A to celé je potom jako vhodně napasováno na, na podmínky té dotace, aby se prokázalo, že skutečně nám ty podmínky korelují s tím, kam ten projekt směřuje.

Alexandra Krejzová

Já bych řekla dvě věci. Jedno je jako jasná linie toho příběhu. Prostě je to zaměřený na nový zdravotnický prostředek, který pojí prostě poznatky z medicíny a nanotechnologií. Okey, jasný, prostě. A to se line celým tím projektem. A druhý, neméně důležitý, je konzistence, protože to hodnocení je tvořený tak, aby vlastně na ten záměr se hodnotitel díval z různých úhlů přes budget, přes aktivity, přes řešitelský tým, přes témata, rystři strategie. A my vlastně potřebujeme udržet v konzistenci všechny tyhlety úhly pohledu. Nesmí nám to někde vystřelit. Pokud budeme mít naplánovaný činnosti, teď jsme třeba v áčku, ale by to bylo béčko, třeba na dva, na tři roky naplánovaný činnosti, ale vlastně budget bude dvojnásobně přemrštěný, tak ten hodnotitel to uvidí. Vlastně jeden z úkolů hodnotitele je skrze ta kritéria zjistit, jestli ten projekt je konzistentní a v okamžiku, kdy to někde ustřelí a nebude to konzistentní, nebudeme sedět v tématech rystři strategie, tak to hodnocení půjde okamžitě dolů.

Jiří Kvíz

U toho hodnocení asi pojďme, pojďme chvilku zůstat, protože to je, to je zásadní. Určitě to bude i naše posluchače zajímat tak, jak jsi tady nastínila. Jsou tam nějaké jako pilíře toho hodnocení? Mezi ně patří budget, určitě patří inovativnost nebo novost- Určitě patří, řeknu i jako rizikovost toho projektu, projektu, protože v těch kritériích je jasně popsáno, že poskytovatel dotace chce podporovat projekty, které přináší vysokou míru rizika, čímž samozřejmě směřují k nějaké vysoké míře inovativnosti. Tržní uplatnění. O tom si mluvila kvalita implementace a teď to teda je jako potřeba zabalit. Ale pojďme si to naopak rozbalit a říct si po těch jednotlivých pilířích toho hodnocení, co se tam skrývá a nad čím by se měl podnikatel, který bude o takovéhle dotaci uvažovat, zamyslet.

Alexandra Krejzová

Jo, jo a teď ještě my jsme byli v áčku, tak já už to teď rozšířím i na to béčko-

Jiří Kvíz

Já teda dobře, ale ještě ti do, ještě ti do toho skočím, ať to áčko nějak ukončíme, nebo se nám to asi v té diskusi bude prolínat, ale my jsme si řekli, co áčko může přinášet. Já bych se ještě zastavil u toho, jaké mohou být výstupy toho áčka, protože výstupem je tedy studie proveditelnosti. Jasně, chápeme, ale ta studie proveditelnosti nemusí vyjít. Ano, našli jsme cestu, jak ten výzkum a vývoj zahájit, rozjet, dokončit úspěšně.

Alexandra Krejzová

Jo.

Jiří Kvíz

Naprosto relevantním výsledkem může být, máme studii proveditelnosti a ukázalo se, že to je slepá cesta. A neztrácíme tím nárok na tu dotaci.

Alexandra Krejzová

Je to tak, je to tak. A jenom, když rozklíčujeme studie proveditelnosti, tak vlastně výstupem těch aktivit v projektu by měla být nějaká, nebo ty aktivity v projektu by měly tvořit nějakou, nějakou SWOTku, to znamená silný slabý stránky projektu, příležitosti a hrozby. A vlastně výstupem by potom měly být nějaké následné kroky, které nás čekají v tom, v tom dalším projektu, kdy budem dotahovat, pokud to teda dopadlo dobře v tom dalším projektu, kde budeme dotahovat ten produkt do cíle. Takže nějaký seznam kroků, jo? Kdy potom, až se dostaneme k tomu béčku, tak vlastně to béčko staví tady na tom a vtahuje si ten seznam těch kroků do toho projektu na tom vstupu.

Jiří Kvíz

Souhlas. Tak pojďme, pojďme k aktivitě B a potom tedy také k těm-Hodnotícím kritériím nebo těm pilířům toho hodnocení.

Alexandra Krejzová

Všem ostatním. Takže béčko, teď, teď jsem to jako zmiňovala, béčko vlastně staví na nějakém, mmm, na momentu, kdy naše řešení už je ověřeno nejméně v simulovaném prostředí. Teď to zase mi v tý hlavě váže na nějaký TRL pět, Technology Readiness Level, a, é, reálně je to v momentě, kdy ideálně nám řešení prošlo nějakou fází testování, my máme v ruce ty výsledky toho testování. To je důležitý, protože je potřeba vlastně doložit ten stav toho našeho řešení nějak. Pokud nejsme schopní to doložit při podání žádosti, tak to prostě nejde.

Jiří Kvíz

Potřebujem nějaký prototyp-

Alexandra Krejzová

Potřebujem prostě nějaký výsledky mít v ruce a dát to tam. A předmětem toho našeho projektu by vlastně vzít si ty kroky z té studie proveditelnosti nebo z toho našeho dosavadního šetření a testování říct hele, v těchhletěch prostě šesti bodech jsme zjistili, že to ještě jako nefunguje nebo potřebuje to něco jinýho, potřebuje to dopracovat, potřebujem další testy, prostě ověřit to někde nějak jinak a, a na základě těch testů to dopracujeme a dotáhneme to fakt jako do bodu, kdy řekneme tak teď a teď zase jako dvoukolejně. To znamená, jak v rámci tý technický realizovatelnosti, tak v rámci toho trhu, jsme jako komplet připravení. Stříháme pásku, okamžitě se rozjíždí tady naše distribuční kanály, marketing, všechno, všechno, všechno. Prostě jsme fakt jako v bodě končíme, kdy jdeme na trh.

Jiří Kvíz

Já se v těch konzultacích často setkávám s klienty, kteří mají nějaký velký výzkumně vývojový projekt dotační v aplikacích, v trendu nebo třeba v nějakém jiném grantu přes Technologickou agenturu České republiky a v podstatě se blíží do té fáze dokončení toho projektu nebo ho bezprostředně, v nějaké jako krátké minulosti dokončili. A teď teda je čeká ta komercializace a to jako absolutní dotažení. A ono nám to na to může hezky navazovat. On ten projekt může být v zásadě jako ten výzkum a vývoj může být dokončený, ale právě v podstatě může tam být absence toho otestování v těch ostrých podmínkách, protože něco jiného je, když to simulujeme někde v laboratorních podmínkách a něco jiného je potom jako důkladné testování v reálném provozu, což může buďto potvrdit to, že ten produkt je bezchybný, ale obvykle ukáže ještě nějaké dílčí mouchy a, a překážky, které je potřeba doladit v nějaké jako závěrečné vývojové fázi. Takže může to buď navazovat na jiný grant a není to podmínka, jo, může to samozřejmě být i projekt, kdy ten vývoj probíhal čistě, čistě z vlastních zdrojů, ale na to dotažení proč, proč tu dotaci nevyužít?

Alexandra Krejzová

Jo. Třeba krásný moment jsme měli v konzultacích Záměr, kdy vyvinuli prototyp vozidla a měli ho otestovaný v podmínkách Český republiky, ale to vozidlo vlastně bylo určený jako i do jiných nějakých extrémních podmínek a bylo potřeba jako provést pilotní nasazení v těch jiných podmínkách, jako jak teplotních, tak klimatických. Takže to může být jako hezké, hezký téma do toho béčka. Nebo to je, že opravdu třeba z těch testů vstupních a z tý dosavadní práce vyplyne, měli jsme jako příklad softwaru, kdy vyplynulo, že vlastně ten záměr a ten cíl, kdy ten software má, jako byla to kombinace softwaru, hardwaru pro nějaký monitoring lidí s nějakou diagnostikou, nefunguje úplně optimálně a bylo potřeba jako využít nasazení AI. Takže to byl taky takový bod jako okay. Takže předmětem toho pro ty, v tý části B vlastně proof of concept bude jako zatažení AI, což je mimochodem teda pak, až se dostanem k těm tématům, jedno z těch témat, který je jako rádo viděno v těch projektech pokročilá technologie, takže vtažení AI do toho softwaru a vlastně konečně končíme tím produktem, který opravdu jako dělá to, co jsme si na začátku jako nadefinovali.

Jiří Kvíz

Hm. Takže vlastně jenom na těch příkladech ukazujeme, že je to výzva, která z hlediska tý cílovky šíří nebo cílí jako doširoka, to znamená jak výrobní firmy, tak, tak IT firmy, pokud mají inovativní řešení, jako mohou se v téhle dotační výzvě najít vlastně v obou dvou těch aktivitách.

Alexandra Krejzová

Jo, i služby, strojírenství jsme měli.

Jiří Kvíz

Kybernetická bezpečnost.

Alexandra Krejzová

Kybernetická bezpečnost, no. Mmm, jo a opravdu ten moment, tohle, náklady a jakoby tenhle ten moment toho TRL, ten jako vysoký TRL je něco, co je dlouhodobě špatně dotovatelný a opravdu ta výzva proof of concept to velmi hezky kryje, že jako mnoho firem se nachází v tomhle bodě, kdy potřebujé dotáhnout ty produkty a vlastně doposud neměly moc šanci to zadotovat.

Jiří Kvíz

Tak pojďme na ten model hodnocení.

Alexandra Krejzová

Jo. (smích) Okey, tak, é, já už jsem trošku zmínila, jsou, jedno z těch důležitých, důležitých bodů hodnocení v rámci strategie je soulad s různými tématy nebo oblastmi nebo technologiemi. Jedna z důležitých věcí v proof of konceptu je vlastně namapování na takzvané pokročilé technologie pro průmyslové ekosystémy. Sama se na to musím podívat, protože pro mě je složitý to celý říct, je to důležitý zejména v momentě, nebo tak, ta filozofie toho programu je taková, že pokud máme tu část B, to znamená, dotahujeme ten produkt do finále, děláme nějaký pilotní projekt, zjistili jsme, že potřebujeme AI, tak ideální stav je, poptáváme nějakého partnera, který nám vnáší vlastně know-how do projektu. Ono to přirozeně třeba tady v tom projektu vyplývalo, jo, že my jsme softwaroví vývojáři, děláme normálně software, ale nemáme AI kvalifikaci, potřebujeme si ji vtáhnout do projektu. Je tady výzkumná organizace, která to know-how má, dělá to prostě, specializuje se na to, vtahujeme si ji do projektu a ona nám vnáší to know-how z tý pokročilý technologie do projektu, aby my jsme na konci měli to řešení. Takže tohle je jako ideální stav, takže to říká, že můžeme spolupracovat v té, v té, v té části B v tom dotahování projektu s někým dalším, když budeme spolupracovat, no, ideálně s výzkumnou organizací, ale nemusí to být jen výzkumná organizace, ale měl by ten partner opravdu tam být, protože vnáší specifické téma do projektu. Takže zpátky k tématu. Jsou tady nějaký témata pokročilých technologií, je toho balík. Tam jsou to, já nevím, pokročilé materiály, IOT, umělá inteligence, big data, fotonika... Je toho nějaký seznam. Je dobrý mít v projektu, nebo je pozitivní, když je v projektu některá z těchto pokročilých technologií jako zanesená, když je to v souladu, využívá se tam, rozvíjí se, používá. To je první, co tam je důležitý. Potom jsou tam klasicky témata RIS3 strategie, což je strategie na národní úrovni, která, kde se Česká republika snaží podporovat některá témata více, ideálně právě přes dotace. Tam je důležitý se sladit s některým ze strategických témat této RIS3 strategie. Někdy to nebývá jednoduchý, je tam toho, těch témat je tam dost, ale někdy ten soulad prostě se hledá těžko. Někdy je to naopak jednoduchý. Takže to je takový tematický zasazení, zasazení toho projektu. Pokud se tady dobře ukotvíme, naděje na pozitivní hodnocení stoupá, jo. Pak samozřejmě se tam hodnotí žadatel jako entita žadatele jako takového. Toho se hodnotí už jakoby na vstupu, než vůbec přijde věcný hodnocení. Jsou tady nějaký binární kritéria, který musí žadatel plnit, nějaké místo realizace, kdy nesmí být v Praze-

Jiří Kvíz

To ještě asi na konci zrekapituluji tady ty formální věci-

Alexandra Krejzová

Takže to nemusíme procházet. Žadatel může být teda i startup, to je asi jako důležitý tady říci. Nicméně teda tady si jako nedovolím poznámku, neříct poznámku. Pokud by žadatelem byl buď startup, nebo podnik, který třeba nemá jakoby finanční stabilitu v danou chvíli, nebo ekonomickou stabilitu. Vždycky je důležitý doložit nějaký způsob, jakým bude vlastně ten projekt kofinancovaný. I když máme v aktivitě A 70% financování, vždycky je tam nějaká část na dofinancování a je jako velmi důležitý promyslet, z jakých zdrojů jako ono samo o sobě opravdu promyslet, z jakých zdrojů to bude financováno. A pokud budeme dokládat cizí zdroje, tak doložit nějaký dokument, že je to zajištění z nějakých cizích zdrojů, třeba nezávazný příslib banky, což celkem nečiní bankám problémy vydávat. U toho žadatele přemýšlím, jestli ještě něco dalšího.

Jiří Kvíz

Já si myslím, že ty podstatné věci zazněly. Pojďme, pojďme možná na to velké téma té inovativnosti, protože to je taková, řekly, jako možná epicentrum toho, toho hodnocení, protože samozřejmě z té teorie, která zazněla na začátku, to zní jako krásně, ale teď teda musíme se dostat k těm projektům, které mají šanci na úspěch. A to jsou projekty, které opravdu přinášejí ty takzvané disruptivní inovace, což je takový moderní pojem, který se v těch dotačních titulech aktuálně používá.

Alexandra Krejzová

Kruciální pojem toto. (smích) Průlomové technologie, určitě celá ta výzva celá tady na tom stojí. Tady prostě už nemáme tady dotace, které by dotovaly zakoupení rohlíku v krámě, takže potřebujeme vždycky v projektu mít nějakou přidanou hodnotu. Tak ta dotace tady v tomto případě cílí na projekty, které opravdu mají nějakou inovaci v sobě. To znamená, ta inovace, inovativnost v tom projektu často váže na ty témata. To znamená, pokud dobře navážeme, pokud máme třeba vývoj software, který je jako široký jak vesmír většinou a docela těžko se tam někdy hledají ty konkrétní body inovativnosti, tak bývá dobrý přitáhnout si ten projekt k těm tématům, který jsem zmiňovala. Ty strategický témata, který tam docela dobře popisují, jako docela specificky popisují, na co by ty projekty mohly být zaměřený. Většinou se tam pak někde jako najdeme, že jako big data, OK, jo, big data, vždyť my tady normálně prostě s tím strašně pracujeme, jo, takže takhle se dá dobře definovat inovativnost nebo najít spíš jako v tom záměru ta inovativnost, protože ona tam bývá, ale bývá často složitý a těžký pro ty klienty ji jako vyhmátnout. Nebo, jo a teď ta inovativnost jenom u toho softwaru může být třeba v detailu, že tady zrovna prostě pro todleto budeme hledat nový algoritmy, nebo může být v tom celku, to znamená propojení tadyhle těch šesti věcí dohromady, jako wow, to nikdo nedělá. A teď ještě jsou dvě roviny tý inovativnosti. Jedno je právě nahlížení jako na inovativní výstup jako celek. Tohle fakt ještě nikdo nedělá nebo nedělá ve světě, na zeměkouli, ve vesmíru, v Čechách, vedle ve vesnici. A inovativnost z hlediska, jak jsem už zmiňovala, z hlediska postupu těch prací v projektu. To znamená, nebudeme, nevíme odteďka až do roku do měsíce dvacet čtyři, co budeme dělat každý den, ale je tam pro... Máme před sebou prostě místa, kdy, kdy jako nevíme, jak ty technický bariéry překonáme, jo, nebo překonávali je jinde, ale, ale šlo jim to těžko. Jako teď nevíme, jestli nám se to teda povede nebo nepovede. Takže je potřeba hledat i v tý činnosti místa, kdy se bude jednat o nějaký náročný technický problémy. To bych takhle definovala, protože výzkum tady nemáme.

Jiří Kvíz

To je vlastně potom, tak jako velmi propojený s tou rizikovostí toho, toho výzkumu a vývoje, protože asi velmi obtížně bychom řešili náročné technické téma, které by s sebou přinášelo nízkou rizikovost. O rozpočtu si hovořila. Tam je v podstatě jako alfa a omega skutečně jako funkčně provázat náklady toho projektu na to řešené téma. Aby nikdo z ho v rámci toho hodnotícího procesu nenabyl dojem, že ten rozpočet byl nějak jako uměle přifouknut nebo něco takového. Naopak, pojďme se jako radši držet realisticky střízlivě, s přímou návazností každého toho výdeje na, na jednotlivé kroky v tom, v tom projektu a zvýšit šanci na, na jeho schválení.

Alexandra Krejzová

Ještě jsem zapomněla teď, že jako jak na mě víš, že chci mluvit, jo? Ještě jsem přemýšlela, že vlastně v rozpočtu máme možnost u tý části B uplatnit i náklady nebo pořizovací cenu majetku dlouhodobého, hmotného, nehmotného. Ale pozor, je to jako triky trochu. Z konzultací víme, že není to, že si zakoupím komponentu, která je součástí řešení. To znamená, prostě to součástka je to robotický rameno, aby mi vytvořilo část robota na konci, ale je to vybavení, který potřebuju pro realizaci výzkumně nebo těch vývojových činností v projektu. To znamená nějaký mikroskop, který by potřeboval, aby mi sledoval něco, nebo prostě nějaké měřicí zařízení, kterým mi v tom projektu něco musí měřit. Je dobrý, že tohle to měřicí zařízení můžeme zakoupit teda z kategorie de minimis, ale že ho používáme pro projekt a pak ho můžeme dál používat pro jiný další VAV činnosti po ukončení realizace projektu-

Jiří Kvíz

Je to malý potenciál.

Alexandra Krejzová

Udržitelný. Tak no, přesně. Jestli teda o tom všichni vědí. (smích)

Jiří Kvíz

Potenciál je dotační výzva, která se potom zaměřuje zase čistě jenom na pořizování těch technologických prvků a vybavení pro výzkum a vývoj. Ale tady vlastně v tom proof of konceptu dochází k takové dost jako uniká, k takovému unikátnímu prolnutí podpory těch provozních nákladů a i podpory toho majetku. Takže rozhodně je to, je to jako příjemný bonus, ale zase musí být adekvátně odůvodněno, že ta technologie, kterou pořizujeme, je k řešení toho projektu nezbytná. Nelze si jako tady řešit nějaký projekt a potom si tady ještě pořídíme nějakou technologii, která s tím až tak nesouvisí. Ale proč to nevyužít, když je k tomu dotace? Ne? Tak, tak ta provázanost každý té, každé té položky tam musí být na vysoké úrovni.

Alexandra Krejzová

Je to tak. A pak ještě k službám. Služby. Služby jsou služby. To znamená, lze si jako pořídit službou nějaké měření, který třeba nemůžeme dělat sami. Testy. Jasně, i z hlediska toho tady se dá uplatnit dobře ty aktivity na tý druhý koleji na tý tržní, jo. To když potřebujeme pomoct s nějakou analýzou prostě z hlediska trhu, tak to sem jde taky do těch služeb dobře, protože v těch mzdách se to dělá těžko. Ale ještě jsem chtěla říct něco, hmm, jsem zapomněla. Jo, už vím. Pokud spolupracujeme s, s nějakými spolupracovníky externě a dodávají nám nějaké služby, tak tohle je taky jako pole, kde vlastně můžeme uplatnit jejich pomoc. Samozřejmě vždycky podle nějakého výběru nediskriminačního, podle pravidel. Ale tadyhle vlastně můžou být i služby expertů. To znamená, pokud já chci vtáhnout nějaký specifický know-how, nechci mít partnera, tak ho vtahuju přes ty, přes ty služby, který poptávám teda v podobě nějakých služeb.

Jiří Kvíz

Padesát procent nákladů- v rámci toho rozpočtu může být tvořeno těmi externími službami.

Alexandra Krejzová

No...

Jiří Kvíz

Takže je vidět, že-

Alexandra Krejzová

Z investičních nákladů, no.

Jiří Kvíz

Tak.

Alexandra Krejzová

Tak, a ještě do služeb patří důležitý u toho softwaru. Teď je to hrozně často, že jo, všichni to využívají. Takže pronájem softwaru i početní kapacity taky může být v těch službách, což je jako dobrý. No, tak to asi k těm nákladům. Režie dvacet procent, to tak není nic asi neobvyklého. Hmm, no a pak tady máme téma S-- trh a tržní uplatnění. Úplně se na to vůbec nesmí zapomenout, protože není to teda jenom o tom zhodnocení tý technický proveditelnosti, ale je to, je to o tom trhu. A ten trh tam hraje důležitou roli v hodnocení, protože podpořený můžou být jenom projekty, který mají nějaký zajímavý byznys case v pozadí. Jo, že někdy se stane, že vidíme hezký záměr, prostě jako wow nápad, ale vlastně jako byznys case nám trochu utíká někde.

Jiří Kvíz

Nikdo si neudělal důkladnou studii proveditelnosti-

Alexandra Krejzová

Ano, ano, ano.

Jiří Kvíz

A aktivitu A.

Alexandra Krejzová

No, a pak to jako je těžký, jo? Takže je potřeba tam dobře popsat trh. To je jako samozřejmý, to je úplně samozřejmý a nutná podmínka prostě popsat, umět popsat cílovou skupinu, nějakou dynamiku toho trhu, ukázat, že víme, jak na ten trh vstoupit, popsat, na kterých trh chceme vstoupit. Je důležitý vědět, jaký tržby si představujeme aspoň pět let po ukončení realizace projektu. Někdy je to taková aktivita na dlouhé zimní večery, ale je potřeba to tam mít jen tak neformálně, někdy v některých dotacích formálně, v některých neformálně nebo v programech. Takový neformální limit je, že tržby, součet tržeb pět let po ukončení realizace projektu by nám měly dávat minimálně náklady celkový náklady projektu. V některých programech je tohle uvažováno jako základní báze, za kterou je prostě, je to jako binár, že shodíme vám to, když to takhle nebude. Co je nad to hodnotíme nějakými body, takže dá se to tady použít jako nějaké alespoň měřítko, protože se na to většinou každý ptá. Jinak pro mě je jako těžký říct, jaký tržby jsou dobrý a jaký ne, protože k nám chodí, že jo případy ze všech oborů jako strojírenství, medicína, prostě letadlo, vodovodní sítě. A teď jako já no a my to jako nevíme, takže tam je mi pro mě těžký jako pomoct, jestli, jestli pět milionů první rok je málo nebo hodně, nevím, ale toto je takový jako základní vodítko, tak je dobrý to říct. Hmm, co je takovou jako nevyřčenou Nutnou věcí do projektu jsou Letters of Intent, to znamená vždycky mít k ruce nějaké prohlášení potenciálních odběratelů, že o dané řešení by měli zájem, že jako wow, kdyby tohle existovalo, tak to fakt chci. Bývá těžké to z těch subjektů dostat, tak je dobrý jako rozkopávat ty dveře s hlášením "Není to závazný, dejte si do toho papíru jakoukoliv hlášku, že to závazné není." Dávají si ji tam, jakože samozřejmě konkrétní objednávky jsou předmětem konkrétního výběrového řízení, které by nastalo, takže opravdu to jenom jako prohlášení, že wow, tohle by bylo super, kdyby to existovalo, jak by se nám to jako líbilo. Klasická otázka v konzultacích je jako, kolik těch Letters of Intent potřebujeme-

Jiří Kvíz

Co nejvíc.

Alexandra Krejzová

No, to není, to není tak. To není správná odpověď. Promiň teda, ale není to tak, protože já to vždycky říkám na softwaru. Pokud by, pokud by byl jeden Letter of Intent, který představuje jednu licenci, tak je to málo. Pokud bude jeden Letter of Intent, který bude představovat tisíc licencí nebo dva tisíce licencí, tak nám stačí jeden. Takže já zase těžko-

Jiří Kvíz

Objemově co nejvíce.

Alexandra Krejzová

No, potřebujeme prostě dokázat tím Letter of Intent, že ta poptávka ano, že, že tam jako je validní velká poptávka z trhu a může to být v jednom nebo v padesáti Letter of Intent. Jo a teď někdy to je jako, že chceme ukázat, že to je od soukromého sektoru po veřejný, jo, tak je důležitý mít jako z obou sektorů, tohle je fakt různý, ale důležité je jako ukázat, že ten zájem je veliký a představuje velký objem tržeb, že vlastně ten objem tržeb, který jsme si, ta konzistence, že ten objem tržeb, který jsme si jako napískali v těch pěti letech po ukončení realizace projektu, se nám odráží v tom, v tom zájmu, reálným zájmu v těch Letters of Intent. A to furt je to prostě ta konzistence všech těch bodů a úhlů pohledu na ten jeden a ten jeden záměr.

Jiří Kvíz

Pojďme si k té aktivitě B ještě říct třeba, který z těch projektů, které jsme připravovali, ti tak jako nejvíce utkvěl v paměti a přijde ti tak jako řeknu, nejvíc reprezentativní vůči, vůči tady té dotační výzvě.

Alexandra Krejzová

Mně asi jako všechny, protože každý byl úplně jiný, jako že fakt úplně jiný, jo. A hodně z nich byl zaměřený na software nebo na kombinaci softwaru s hardwarem. Když je to jenom software, je to jako obtížnější, musíme být jako pečlivější v tom popisu. Ono těžko se ten software jako uchopuje ve všech těch kritériích, ale když je to software s hardwarem, je to takový jako jednoduše čitelnější pro toho hodnotitele. Takže my jsme tam, že jo, měli jsme tam projekt zacílený na cybersecurity, moc hezký projekt, který cílil, vlastně šel z bodu, byla to ta aktivita B, šel z bodu, kdy vlastně měl nějakou fázi ověření toho svého softwarového řešení-

Jiří Kvíz

A to byl taky nějaký projekt, který navazoval na ukončený R&D projekt financovaný z grantu TOUCH RU tuším.

Alexandra Krejzová

Byl, byl, byl. Byl to zaměřený na nějakou komunikační platformu a vlastně bylo potřeba provést další ověřování a další testy, aby se opravdu prokázalo, že, že ten produkt je jakoby validní a funkční a správný a šlo o to dovyvinutí toho produktu do té finální podoby. To byl jako moc hezký projekt. Potom jsme tam měli hezký projekt na propojení hardwaru, softwaru, diagnostiku, monitoring vodovodní sítě, kde vlastně šlo o nějaké vzdálené čtení těch vodoměrů, tak to bylo taky moc hezký a tam vlastně už jsme byli v momentě, protože to béčko je zacílené i na pilotní projekty. My jsme tady byli v bodě, kdy už bylo za námi nějaké jedno pilotní nasazení, takže jsme měli nějaký vstupní data, takže to se hezky dalo prokázat, že jako hej, jako fakt jsme to už ověřili na nějakém vzorku. Jo, ale teď potřebujeme ověřovat víc, protože něco, něco, něco, třeba tam byli různí výrobci těch vodoměrů, tak, takže rozšíříme a uděláme těch pilotních projektů víc, což úplně jako hezky sedí do tý, do tý kategorie B těch činností. Uděláme jich víc, sesbíráme si ty, ty výstupy a na základě těch výstupů a těch poznatků dotáhneme ten produkt úplně jako boží. Pak mně se hrozně líbil ten záměr z tý konzultace s tím vozidlem. To by prostě pro mě úplně sedělo jako krásně, že vlastně máme prototyp z výzkumně vývojového projektu, zase doložený dotační výzkumný vývojový projekt. Máme prototyp toho vozidla, ale potřebujeme provést další ověření. A bylo to ještě jako proof of concept, béčko se zaměřuje na ty demonstration, na ty, já nevím, jak to říkáš česky, demonstration activities. Takže to bylo, jako bereme prostě to vozidlo jako do terénu a fakt ho jako budeme předvádět a u toho ho budeme testovat teda jestli jako může projet mořem, nebo nemůže projet mořem, jestli může být na Sahaře, nebo nemůže být na Sahaře. Tak ten se mi, to se mi taky líbil tenhle záměr. Pak jsme měli dotažení nějakého robotického měřicího systému a taky to navazovalo na VAV projekt dotační a vlastně šlo o to dotáhnout. Byly tam, zase to bylo úplně to stejné, to znamená, máme tady nějaký výstupy, víme z těch testů a z toho ověřování dosavadního, že tohle a tohle a tyhle ty tři body prostě ještě nefungují. Potřebujeme ještě udělat pár dalších testů, abychom si to validovali a pak potřebujeme to dotáhnout do toho správného funkčního řešení. No, potom jsme tady měli právě ten software, kde jsme vtahovali AI do projektu, aby na konci to opravdu dělalo to, co to dělat mělo, protože jsme, ta spolehlivost na tom vstupním bodě nebyla stoprocentní, ale byla nějaká prostě x procentní. Tak to je taky hezký projekt.

Jiří Kvíz

Já myslím, že to stačí. Já vlastně tady tu otázku jsem položil proto, protože právě vím, jak jako zajímavé a pestré spektrum těch, těch projektů a klientů jsme v téhle oblasti měli. A je to jako vlastně dobré ukázat na tady těch konkrétních případech, že z různých odvětví různé společnosti, které dělají IT-Naprosto různorodé RND aktivity mohou jako velmi efektivně tady té dotační výzvy Proof of Concept využít, ať už v aktivitě A nebo, nebo v rámci toho béčka. Jako ta naše praktická zkušenost je taková, že o to, o tu aktivitu B je větší zájem a také ta aktivita B generuje řeknu jako větší projekty z hlediska rozpočtu a z hlediska nějaké délky realizace. Ale vůbec bych jako tu aktivitu A někam do kouta neodsouval. Je jako moc pěkná.

Alexandra Krejzová

Může být potřeba. U tý aktivity B ještě jsme si nepovídali o míře podpory, že vlastně sice jakoby dropne trochu od tý aktivity, ale není to sedmdesát procent, je trošku proměnlivá podle velikosti podniku se nám liší a pak je tam ale bonifikace, která jako hodně pomáhá. Bonifikace je buď za realizaci v určitým regionu, anebo právě za tu spolupráci s výzkumnou organizací. A ta bonifikace se liší od pěti do patnácti procent, takže tam pak je nějaká úvaha nad tím, jestli někoho vtáhnout potřebujeme, nepotřebujeme, v jakým jsme regionu. Tak takový pátrání v tomhle bodě. Ale ještě jsem si zpátky-

Jiří Kvíz

Taky se dostaneme na nějakou jako pěknou šedesátiprocentní míru podpory- -i v tom béčku. Takže pěkný.

Alexandra Krejzová

Je to dobrý. Á, jo, že ještě jsme měli hezký záměr, projekt, v tom hezký, nezajímavý, že vlastně jsme byli na hodně vysokým TRL. Šlo o záměr, kde jsme měli velmi unikátní materiál, ze kterého se vyvíjel produkt a vlastně nám šlo o ten mechanismus výroby toho produktu, kdy byla snaha převést to na sériovou výrobu. Byl vyrobený nějaký prototyp někde na koleně a my jsme vlastně chtěli dojít do bodu, kdy budeme schopni mít výrobu a ten výrobní proces nastavený tak, aby bylo možno zahájit sériovou výrobu, že to bylo jako hodně vysoký TRL, no a taky je hezky podpořený, takže dobrý.

Jiří Kvíz

Tak a asi na závěr se od tady těch praktických ukázek dostanu ještě k té důležité teorii, respektive k několika důležitým formálním datům, které se s tou výzvou pojí, protože ta výzva bude vyhlášena sedmnáctého dubna. Příjem žádostí bude od pátého května do osmnáctého září, takže ta výzva poskytuje firmám relativně dlouhý čas na to, aby se promyslely, připravily a tak dále. Na druhou stranu nevíme, jestli v té výzvě nebude disclaimer, který se v poslední době téměř ve všech výzvách opakuje a který hovoří o tom, že v okamžiku, kdy ta alokace té výzvy se nějak výrazně z hlediska těch objemů podaných žádostí přečerpá, tak tak se ta výzva uzavře. Uvidíme. Ale myslím si, že už je to takový trend, který Ministerstvo průmyslu a obchodu poslední dobou používá takřka ve všech výzvách. Takže určitě bychom nedoporučovali nechávat ty úvahy někde tady jako směrem k tomu září. Ale myslím si, že pokud v průběhu května, června, července se na tom dotačním projektu bude pracovat, tak tak ta šance, že by se ta výzva zavřela, je minimální a naopak pro dobré projekty ta šance na získání té dotace je jako velmi, velmi solidní. Jako statisticky v té předchozí výzvě Proof of Concept v porovnání například s jinými dotačními tituly typu aplikace, trend a podobně, to je jako vysoce nadprůměrná úspěšnost. Takže, takže i to je vlastně faktor proč, proč o tady té dotaci uvažovat. Takže to jsou termíny. Teď teda za mě důležité zmínit, kdo o tu dotaci může žádat. Jsou to podniky do čtyři set devadesáti devíti zaměstnanců včetně propojenosti. To znamená, máme-li nějakou zase mateřskou, dceřinou, sesterskou firmu nebo propojenost přes fyzické osoby ovládající tu danou společnost, všechno to musíme posčítat. Je to složitější problematika, ale můžeme vám v konzultacích poradit, poradit jak na to. Hmm, a důležitým, důležitým prvkem je to, co už jako v těch RND projektech, které jsou financovány z evropských zdrojů, je standardem. Žádat mohou firmy, které ten projekt budou realizovat mimo hlavní město Prahu. Takže může samozřejmě tam být firma, která má sídlo v Praze. Není to problém, ale musí mít nějakou provozovnu, nějakou pobočku mimo Prahu, kde bude mít teda ten projekt řekněme jako fyzicky umístěný z hlediska té realizace. A ty ses tady-

Alexandra Krejzová

Čekala. (smích) Já už to nezapomněla. Z hlediska toho časování ještě je důležitý, že lze projekt realizovat od podání žádosti. Začala bych teda druhý den, ale ok, od druhého dne po podání žádosti můžete počítat s tím, že náklady jsou způsobilý. Teď jako někdo to tak chce, někdo to tak nechce. To je jako jiná věc. Ale možnost tady je. A teď to časování, jo. Takže můžete počítat s projektem, startem projektu takhle. Hmmm, ale, a teďka vyhodnocení a to jo. Takže pokud bude nějaký deadline v září, tak potom vlastně je to výzva kolová, potom se to posbírá. Typicky hodnocení trvalo půl roku u kolových výzev, ale máme fakt dobrou zkušenost z té předchozí výzvy Proof of Concept, že to bylo jako velmi rychlý.

Jiří Kvíz

Bylo to skvělý.

Alexandra Krejzová

Že, bylo to jako super, takže bych si jako odvážila tvrdit, že to hodnocení vlastně bude kratší. To znamená, v okamžiku, kdyby někdo čekal vlastně s počátkem realizace projektu až po vyhodnocení-

Jiří Kvíz

Tak by mohl na konci roku vědět. Pokud ministerstvo zopakuje ten svůj husarský kousek z loňského roku, tak...

Alexandra Krejzová

Jo, takže tohle je potřeba brát do těch svých úvah taky, jo, protože vlastně my mapujeme a plánujeme nějaký projekt, který začne v nějaké době jako a není to zítra, jo? Takže to je potřeba brát do těch našich úvah o tom časování, no. Tak to jsem asi chtěla jenom říct.

Jiří Kvíz

Oukej, tak já si myslím, že jsme to asi shrnuli docela dobře. Doufám teda, že srozumitelně i pro naše diváky a posluchače. A pokud vás tady tato dotační výzva zaujala, tak určitě nás neváhejte kontaktovat. Kontaktní údaje budou k dispozici tady někde pod námi během během chvíle a rádi se s vámi spojíme. Buď Saša, nebo já. Domluvíme si osobní osobní konzultaci. Nemusí to být k Proof of Konceptu. K jakémukoliv dotačnímu titulu, který se váže na vědu, výzkum, vývoj a inovace, se velmi rádi zapojíme a velmi rádi s vámi tady tyto otázky prodiskutujeme. A pochopitelně ty vstupní konzultace děláme zdarma. Děláme je bez nějakého závazku nějaké další budoucí spolupráce. Je to na vás, ale určitě to s námi můžete minimálně formou té konzultace vyzkoušet.

Alexandra Krejzová

Ano, budeme se těšit.

Jiří Kvíz

Budeme se těšit a držíme palce při vašich inovacích.

Alexandra Krejzová

Mějte se hezky.