Evropský fond pro konkurenceschopnost: co může od roku 2028 přinést českým firmám

Evropská komise představila návrh nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost pro období 2028–2034. Pokud bude fond schválen v navržené podobě, půjde o jeden z hlavních evropských nástrojů pro financování strategických technologií, průmyslových kapacit, inovací a škálování firem.

Pro české podniky může jít o významnou příležitost. Zároveň však nepůjde o klasický dotační program s předem vyčleněnou národní alokací pro Českou republiku. Podle dosavadních informací se počítá s tím, že fond nebude mít národní obálky a projekty budou soutěžit napříč celou Evropskou unií.

To je pro české firmy zásadní rozdíl. Úspěch nebude záviset na samostatně vyčleněné české alokaci, ale na kvalitě projektu, jeho evropské přidané hodnotě, strategickém významu technologie a schopnosti obstát v konkurenci projektů z celé EU.

Co je Evropský fond pro konkurenceschopnost

Evropský fond pro konkurenceschopnost má podle návrhu Evropské komise vytvořit jednotnější rámec pro podporu konkurenceschopnosti EU. Má podporovat strategické technologie a sektory v celé investiční cestě projektu – od výzkumu a vývoje přes testování, demonstraci a průmyslové nasazení až po výrobu a škálování.

Cílem fondu je posílit evropskou konkurenceschopnost, snížit strategické závislosti EU, podpořit průmyslové kapacity, přilákat soukromý kapitál a zlepšit přístup k financování pro firmy včetně start-upů, scale-upů, malých a středních podniků a menších mid-cap společností.

Fond je součástí návrhu víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. V tuto chvíli jde stále o návrh, nikoliv o finálně schválený program s kompletními pravidly jednotlivých výzev.

Kdy má být fond k dispozici

Návrh počítá s tím, že Evropský fond pro konkurenceschopnost bude fungovat v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034.

Samotné nařízení k fondu má podle návrhu platit od 1. ledna 2028. Konkrétní termíny prvních výzev, uzávěrek, detailní podmínky pro žadatele, míra podpory ani způsobilé výdaje zatím nejsou potvrzeny. Tyto informace budou známy až po schválení finální legislativy, pracovních programů a jednotlivých výzev.

Jak velká má být alokace

Evropská komise navrhuje pro Evropský fond pro konkurenceschopnost celkovou indikativní alokaci 234,3 mld. EUR v běžných cenách pro období 2028–2034.

Navržené rozdělení alokace podle oblastí:

Z pohledu českých podniků je podstatné, že tyto prostředky nemají být rozděleny mezi členské státy formou národních obálek. Český projekt proto bude muset obstát v evropské konkurenci.

Jaké oblasti má fond podporovat

Evropský fond pro konkurenceschopnost má být postaven na čtyřech hlavních tematických oblastech.

1. Čistá transformace a průmyslová dekarbonizace

Tato oblast má podporovat zejména energetickou účinnost, akumulaci energie, flexibilitu spotřeby, přenosové a distribuční sítě, digitalizaci energetiky, integrované obnovitelné zdroje, systémy vytápění a chlazení, rekuperaci tepla, dekarbonizaci průmyslu a energeticky náročných sektorů.

Patřit sem mají také projekty zaměřené na čistou dopravu, inteligentní mobilitu, výrobu a skladování udržitelných paliv, elektrifikaci dopravy, digitalizované dopravní systémy, čisté technologie, pokročilé materiály, modernizaci výrobních linek, náhradu kritických surovin, cirkulární řešení, vodohospodářské technologie, monitoring a sanaci prostředí nebo adaptační řešení v oblasti klimatu a vody.

2. Zdraví, biotechnologie, zemědělství a biohospodářství

Toto okno má cílit na technologie blízké trhu, zejména na jejich vývoj, testování, demonstraci, industrializaci a škálování.

Podporované směry mají zahrnovat zdravotnické technologie, digitalizaci zdravotnictví, zdravotnické prostředky, in-vitro diagnostiku, digitální zdravotní řešení, práci se zdravotními daty, AI, robotická řešení, digitální nástroje pro monitoring, prevenci a řízení péče nebo klinické studie.

Dále má jít o farmacii, medicínské biotechnologie, léčiva a kritické léčivé přípravky, pokročilé terapie, zdravotní bezpečnost, průmyslové a aplikované biotechnologie, biomanufacturing, bio-based materiály a produkty, zpracování biomasy včetně zbytků a odpadu, inovativní potravinářské technologie, udržitelné zemědělství, rybolov, akvakulturu, lesnictví a řešení pro potravinovou bezpečnost.

3. Digitální leadership

Digitální oblast má podporovat rozvoj klíčových digitálních technologií v Evropě. Má jít zejména o AI, práci s daty, výkonné výpočetní technologie, cloudové a edge technologie, kvantové technologie, polovodiče, pokročilý software, digitální platformy a služby.

Součástí mají být také digitální infrastruktury, konektivita, 5G/6G sítě, výkonná datová řešení, automatizace, robotika, digitální a aditivní výroba, odolné dodavatelské řetězce a kyberbezpečnostní technologie.

U kyberbezpečnosti se počítá například s podporou technologií pro ochranu kritické infrastruktury, post-kvantovou bezpečnost, digitální identitu, cloudová, edge a síťová řešení nebo přístup "cybersecurity by design".

4. Odolnost, bezpečnost, obranný průmysl a vesmír

Čtvrté tematické okno má posilovat strategickou autonomii, bezpečnost a odolnost EU. Podporované mají být zejména hodnotové řetězce kritických surovin, včetně průzkumu, těžby, zpracování, rafinace, opětovného využití a recyklace.

Do této oblasti mají spadat také technologie pro civilní bezpečnost, ochranu kritické a dual-use infrastruktury, bezpečnostní a monitorovací systémy, ochranu hranic, kontrolu osob a zboží, civilní připravenost a reakci na krizové situace.

Významnou část má tvořit obranný průmysl, včetně obranného výzkumu a vývoje, evropských obranných projektů společného zájmu, technologií a kapacit pro vojenskou logistiku, průmyslového škálování, interoperability, standardizace, certifikace a spolupráce při obranných zakázkách.

Vesmírná část má zahrnovat navigační a časové systémy, pozorování Země, geodata, bezpečnou satelitní konektivitu a komunikaci, pozemní a kosmickou infrastrukturu, zpracování dat, downstream aplikace a služby, přístup do vesmíru a kosmické technologie.

Jaké formy podpory lze očekávat

Evropský fond pro konkurenceschopnost nemá být pouze klasickým grantovým programem. Návrh počítá s využitím více forem financování podle typu projektu a podporované aktivity.

Mezi možné formy podpory mají patřit zejména:

• granty,
• finanční nástroje,
• záruky,
• kapitálové a kvazikapitálové vstupy,
• blending a kombinované financování,
• veřejné zakázky a nákupy.

Z pohledu firem to znamená, že jednotlivé výzvy se mohou výrazně lišit. Jiná forma podpory může být vhodná pro výzkumně-vývojový projekt, jiná pro průmyslové škálování, strategickou výrobu, infrastrukturu, obranné projekty, společný nákup nebo finanční nástroje přes InvestEU.

Kdo bude moci podporu získat

Podle návrhu mají být způsobilými žadateli zejména právnické osoby usazené v členských státech EU. Konkrétní podmínky však budou záviset na pracovních programech a jednotlivých výzvách.

U některých projektů mohou být podmínky zpřísněny s ohledem na ochranu strategických a ekonomických zájmů EU. Může jít například o požadavky na usazení v EU, realizaci klíčových aktivit v EU, kontrolu nad výsledky, omezení převodu výsledků do třetích zemí nebo požadavky na zdroje dodávek.

Přesná pravidla bude nutné posuzovat vždy podle konkrétní výzvy.

Co fond přinese českým podnikům

Evropský fond pro konkurenceschopnost může českým podnikům přinést přístup k významným evropským zdrojům pro projekty, které přesahují běžné investice a mají strategický technologický, průmyslový nebo tržní význam.

Prakticky půjde zejména o příležitosti pro firmy, které:

• vyvíjejí nebo škálují strategické technologie,
• působí v clean-tech, energetice, dekarbonizaci průmyslu nebo pokročilých materiálech,
• připravují digitální, AI, cloudová, polovodičová, kyberbezpečnostní nebo automatizační řešení,
• působí ve zdravotnických technologiích, biotechnologiích, farmacii, bioekonomice nebo moderním zemědělství,
• jsou součástí hodnotových řetězců kritických surovin, bezpečnosti, obrany nebo vesmíru,
• mají ambici zapojit se do evropských konsorcií, hodnotových řetězců nebo projektů s přeshraničním dopadem.

Zvláštní význam může mít fond pro malé a střední podniky, start-upy, scale-upy a menší mid-cap společnosti. Návrh počítá také s podporou služeb, které mají firmám pomáhat s inovacemi, růstem, škálováním, spoluprací a přístupem k financování.

Hlavní výzva: evropská konkurence

Největší výzvou pro české firmy bude samotný způsob soutěže. Pokud bude fond schválen bez národních obálek, české projekty budou soutěžit s projekty z celé EU.

To zvyšuje význam včasné přípravy, kvalitního projektového záměru, evropské přidané hodnoty, silných partnerství a schopnosti prokázat technologickou i tržní relevanci projektu.

Nestačí tedy pouze dobrý lokální projekt. V řadě případů bude nutné ukázat, proč má projekt význam pro evropskou konkurenceschopnost, strategickou autonomii, průmyslové kapacity, technologickou bezpečnost nebo evropské hodnotové řetězce.

Competitiveness Seal a návaznost na národní financování

Návrh pracuje také s nástrojem Competitiveness Seal. Mělo by jít o značku kvality pro projekty, které v hodnocení Evropského fondu pro konkurenceschopnost splní požadovanou kvalitativní úroveň.

Takový projekt nemusí nutně získat financování přímo z EFK, ale značka kvality může být využitelná pro návaznou podporu z jiných zdrojů, pokud to umožní finální evropská a národní pravidla.

Pro české firmy to může být důležité zejména v situaci, kdy projekt obstojí po odborné stránce, ale nedosáhne na financování přímo z evropského fondu. V takovém případě může být relevantní návaznost na národní nebo regionální nástroje podpory, pokud budou pro projekty s Competitiveness Seal připraveny.

Co zatím nelze potvrdit

V tuto chvíli nelze odpovědně uvádět:

• konkrétní termíny prvních výzev,
• přesné míry podpory pro jednotlivé typy projektů,
• minimální a maximální výši podpory na projekt,
• detailní pravidla způsobilých výdajů,
• přesné požadavky na české žadatele,
• povinnosti partnerství nebo konsorcií u jednotlivých typů projektů,
• konkrétní mechanismus návazné podpory projektů s Competitiveness Seal v ČR.

Tyto parametry budou zřejmé až z finálně schválené legislativy, pracovních programů a konkrétních výzev.

Jak se mohou firmy připravit už nyní

Přestože konkrétní výzvy zatím nejsou vyhlášeny, české podniky mohou začít s přípravou už nyní. U evropských programů tohoto typu bývá časová rezerva zásadní.

Firmy by si měly zejména ujasnit:

• zda jejich záměr spadá do některé ze strategických oblastí EFK,
• zda nejde pouze o běžnou investici, ale o projekt s technologickou, průmyslovou nebo tržní přidanou hodnotou,
• jaký problém projekt řeší a proč má význam pro evropskou konkurenceschopnost,
• zda má projekt potenciál přeshraničního dopadu,
• zda může být součástí evropského hodnotového řetězce,
• jaká forma financování by pro něj mohla být vhodná,
• jaké partnery bude vhodné zapojit,
• jak bude výsledek komercializován nebo škálován,
• jaké kapacity, technologie, know-how a financování bude firma potřebovat.

Evropský fond pro konkurenceschopnost může být pro české podniky významnou příležitostí. Zároveň však půjde o náročnější evropskou soutěž strategických projektů. Firmy, které budou chtít uspět, by proto neměly čekat až na vyhlášení konkrétní výzvy, ale měly by začít s přípravou projektových záměrů, partnerství a evropské argumentace včas.