Evropský fond pro konkurenceschopnost, nebo také EFK či ECF (European Competitiveness Fund) bude tvořit od roku 2028 páteř podpory směřování průmyslu EU, přičemž jeho ústředním cílem bude konkurenceschopnost EU na globální úrovni. Vzhledem k tomu, že od roku 2028 zaznamená česká republika výrazné snížení finančních prostředků v kohezi (klasické EU fondy distribuované prostřednictvím operačních programů), bude EFK klíčovým nástrojem pro konkurenceschopnost také českých podniků. 

V tomto článku jsme připravili strukturované shrnutí informací ke stavu příprav EFK datovanému k polovině roku 2026.

1. Hlavní závěry pro české firmy

1. EFK nemá být pokračováním OP TAK ani národním dotačním programem. Půjde převážně o přímo řízený evropský nástroj, v němž budou české projekty soutěžit s projekty z ostatních členských států.

2. Fond má pokrýt celý investiční cyklus. Podpora nemá končit výzkumem a vývojem, ale má navazovat demonstrací, industrializací, rozšiřováním výrobních kapacit, zaváděním technologií na trh a financováním růstu podniků.

3. Ne všechny podpory budou dotacemi. Vedle grantů se předpokládají úvěry, záruky, kapitálové a kvazikapitálové nástroje, kombinované financování, veřejné zakázky a poradenská podpora.

4. Hlavními kritérii budou evropská přidaná hodnota, strategický význam a schopnost projektu dosáhnout evropského měřítka. Pouhé vytvoření investice nebo pracovních míst v jednom regionu pravděpodobně nebude dostatečné.

5. Pro české firmy bude rozhodující včasná příprava. Konkurenceschopný projekt bude zpravidla vyžadovat evropské partnery, jasný tržní potenciál, vyřešené duševní vlastnictví, finanční připravenost a prokazatelný přínos pro evropské hodnotové řetězce.

6. Zjednodušení administrativy je deklarovaným cílem, nikoliv dosud zaručeným výsledkem. Jednotný kontaktní portál a společný soubor pravidel mohou systém zpřehlednit, jednotlivé oblasti a výzvy však budou nadále obsahovat specifické podmínky.

7. Česká republika prosazuje větší vliv členských států, podporu MSP a spravedlivější geografické rozdělení prostředků. "Zatím" ale není zavedena národní obálka ani garantovaný podíl prostředků pro české žadatele.

8. Většina konkrétních podmínek zatím není konečná. Nejsou stanoveny obecně použitelné míry podpory, minimální rozpočty, termíny prvních výzev ani jednotná pravidla pro povinné složení konsorcií.

2. Důvody vzniku fondu

Evropský fond pro konkurenceschopnost reaguje zejména na tři dlouhodobé problémy Evropské unie:

• evropské firmy zaostávají ve schopnosti převést výzkum a inovace do velkosériové výroby a globálního růstu;

• evropské financování je rozděleno mezi velké množství programů s rozdílnými pravidly;

• strategická odvětví EU jsou závislá na technologiích, surovinách, komponentech a výrobních kapacitách mimo Evropu.

Dosavadní evropské programy často podporují jednotlivé etapy vývoje odděleně. Výzkumný projekt může získat podporu, ale následně chybí prostředky na pilotní provoz, výrobní linku, uvedení produktu na trh nebo další kapitálový růst.

EFK má tuto mezeru omezit. Smyslem není pouze financovat jednotlivé inovace, ale vytvářet v Evropě celé technologické a průmyslové kapacity.

Z pohledu podniků je proto zásadní změna ve způsobu uvažování:

• od jednotlivé dotované aktivity k dlouhodobému investičnímu záměru;

• od národního projektu k evropskému přínosu;

• od financování nákladů k financování technologického a obchodního výsledku;

• od izolovaného výzkumu k propojení vývoje, výroby, kapitálu a trhu.

3. Postavení EFK v evropském financování

3.1 Navrhovaný rozsah

Evropská komise navrhla pro EFK na období 2028–2034 rozpočet přibližně 234 miliard EUR. Tato částka zatím není konečná, protože je součástí vyjednávání o celém víceletém finančním rámci EU.

EFK má sjednotit nebo zastřešit aktivity přibližně 14 dosavadních evropských nástrojů. Neznamená to ale, že všechny dosavadní programy pouze změní název a jejich pravidla zůstanou zachována.

Fond má být rozdělen do čtyř hlavních tematických oken:

1. čistá transformace a dekarbonizace průmyslu;

2. zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomika;

3. digitální vedoucí postavení Evropy;

4. odolnost, bezpečnost, obranný průmysl a vesmír.

Horizont Evropa má zůstat samostatným rámcovým programem pro výzkum a inovace, ale jeho priority a podpora mají být s EFK úzce provázány.

3.2 Vazba na české a regionální programy

EFK má fungovat souběžně s budoucím Národním a regionálním partnerským plánem (NRPP), do něhož má být začleněna významná část prostředků politiky soudržnosti.

Pro české firmy z toho vyplývá, že jeden širší investiční záměr může být teoreticky rozdělen nebo kombinován mezi několik zdrojů:

• evropský grant z EFK;

• finanční nástroj EFK nebo InvestEU;

• prostředky Národního a regionálního partnerského plánu;

• národní veřejná podpora;

• soukromý kapitál nebo bankovní financování.

Kombinace zdrojů nebude automatická. Vždy bude nutné zabránit dvojímu financování stejných nákladů a respektovat pravidla veřejné podpory.

4. Co by mělo být možné podporovat

EFK má pokrýt celý technologický a investiční řetězec, zejména:

• aplikovaný výzkum a experimentální vývoj;

• vývoj a ověřování prototypů;

• demonstrační a pilotní projekty;

• testování a certifikaci;

• zavedení technologie do výroby;

• první průmyslové nasazení;

• rozšíření výrobních kapacit;

• budování strategické infrastruktury;

• komercializaci a vstup na evropské nebo globální trhy;

• růst a kapitálové financování technologických firem;

• rozvoj potřebných dovedností a odborných kapacit;

• poradenské a akcelerační služby.

Rozsah podpory bude záviset na konkrétním pracovním programu a výzvě. Nelze proto předpokládat, že každá výzva umožní financovat všechny uvedené etapy.

Praktický význam pro firmy

EFK může být atraktivní zejména pro podniky, které:

• vyvíjejí strategickou nebo obtížně nahraditelnou technologii;

• potřebují přejít z prototypu do průmyslové výroby;

• budují nové evropské výrobní kapacity;

• nahrazují dovoz kritických komponent nebo technologií;

• rozšiřují kapacitu existující výroby s evropským významem;

• vyvíjejí řešení použitelné ve více členských státech;

• jsou součástí evropského technologického nebo průmyslového hodnotového řetězce;

• mají potenciál rychlého růstu, ale nedostatečný přístup k běžnému tržnímu financování.

Naopak méně vhodné budou běžné modernizační investice bez významnější technologické novosti, strategického dopadu nebo evropského přesahu.

5. Předpokládané formy podpory

EFK nemá být pouze grantovým programem. Počítá se s celým souborem finančních nástrojů.

5.1 Granty

Grantová podpora bude vhodná zejména pro činnosti s vysokou technologickou nejistotou, výzkumné a demonstrační projekty nebo aktivity, jejichž přínosy nelze plně zachytit v komerční návratnosti projektu.

Konkrétní míry podpory zatím nejsou stanoveny. Budou se lišit podle:

• typu podporované aktivity;

• velikosti podniku;

• technologické oblasti;

• míry rizika;

• pravidel veřejné podpory;

• podmínek jednotlivé výzvy.

5.2 Úvěry a záruky

Úvěrové a záruční nástroje mají podpořit projekty, které jsou ekonomicky návratné, ale jejich rizikovost, délka návratnosti nebo technologická nejistota brání získání standardního bankovního financování.

5.3 Kapitálové a kvazikapitálové financování

Počítá se s podporou rychle rostoucích technologických firem prostřednictvím:

• přímých nebo nepřímých kapitálových vstupů;

• kvazikapitálových nástrojů;

• venture debt;

• investic fondů využívajících evropskou záruku.

Tato část je důležitá zejména pro startupy, scale-upy a technologické firmy, které potřebují větší kapitál pro industrializaci nebo zahraniční expanzi.

5.4 Kombinované financování

Jedna operace může spojovat grant s úvěrem, zárukou nebo kapitálovým vstupem. Smyslem je použít grant pouze na tu část projektu, kterou nelze financovat tržně, a zbývající část pokrýt návratným financováním.

5.5 Veřejné zakázky a další soutěžní mechanismy

U vybraných oblastí může být podpora poskytována také prostřednictvím:

• veřejných zakázek na inovativní řešení;

• cen a soutěží;

• soutěžních nabídkových řízení;

• případně dalších mechanismů založených na dosaženém výsledku.

5.6 Nefinanční podpora

Fond má zahrnovat také:

• projektové a investiční poradenství;

• podporu při přípravě financovatelných projektů;

• vyhledávání partnerů a investorů;

• služby pro startupy, scale-upy a MSP;

• rozvoj odborných dovedností.

6. Základní podmínky účasti

6.1 Oprávnění žadatelé

Obecný rámec počítá zejména s účastí:

• malých a středních podniků;

• startupů a scale-upů;

• podniků typu small mid-cap;

• velkých podniků;

• výzkumných organizací a vysokých škol;

• veřejných institucí;

• finančních a dalších zprostředkujících institucí;

• mezinárodních organizací.

Konkrétní okruh žadatelů bude vždy vymezen příslušnou výzvou.

6.2 Územní způsobilost

Základní předpoklad představuje usazení subjektu v členském státě EU nebo v zemi přidružené k příslušné části programu.

U strategických, digitálních, vesmírných nebo obranných technologií mohou být uplatněny přísnější požadavky na:

• sídlo a skutečné řízení podniku;

• vlastnickou strukturu;

• kontrolu ze třetích zemí;

• místo realizace podporovaných činností;

• nakládání s výsledky a duševním vlastnictvím;

• původ klíčových komponent;

• ochranu utajovaných nebo bezpečnostně citlivých informací.

6.3 Evropská přidaná hodnota

Projekt bude muset prokázat, že jeho význam přesahuje běžný lokální nebo národní zájem. Relevantní může být zejména:

• zapojení do evropského hodnotového řetězce;

• snížení strategické závislosti EU;

• zvýšení evropské výrobní nebo technologické kapacity;

• využitelnost výsledků ve více členských státech;

• rozvoj společných standardů nebo interoperability;

• přeshraniční spolupráce;

• význam pro evropskou bezpečnost, odolnost nebo technologickou suverenitu;

• dosažení rozsahu, kterého jednotlivý členský stát nemůže efektivně dosáhnout sám.

6.4 Konsorcia

Povinné mezinárodní konsorcium nebude nutně vyžadováno u všech podpor. Podmínky se budou lišit podle konkrétního nástroje.

U výzkumných, obranných a rozsáhlých strategických projektů lze očekávat významný důraz na přeshraniční spolupráci. U kapitálového financování jednotlivého scale-upu nebo podpory konkrétní výrobní investice může být režim odlišný.

Proto nelze přijmout obecný závěr, že každý projekt EFK bude muset mít stanovený počet zahraničních partnerů.

7. Administrace a způsob vyhlašování podpory

7.1 Pracovní programy

Konkrétní priority, rozpočty a podmínky budou stanovovány v ročních nebo víceletých pracovních programech. Ty následně určí zejména:

• podporované oblasti;

• způsobilé žadatele;

• formu financování;

• podmínky konsorcia;

• kritéria hodnocení;

• případné míry podpory;

• bezpečnostní a vlastnické požadavky;

• harmonogram výzev.

Z hlediska podniků proto nebude rozhodující pouze obecné nařízení o EFK, ale především jednotlivé pracovní programy a výzvy.

7.2 Jednotný vstupní bod

Záměrem je zavést jeden přehlednější vstup do systému evropského financování. To by mělo omezit situace, kdy podnik musí sám hledat vhodný program mezi řadou navzájem se překrývajících nástrojů.

Jednotný vstupní bod ale neznamená, že všechny žádosti budou stejné. Jednotlivé oblasti budou nadále vyžadovat specifické odborné, finanční a bezpečnostní informace.

7.3 Společná pravidla

EFK má zavést harmonizovaný základ pravidel a umožnit, aby projekt kombinující více evropských zdrojů používal jeden soubor pravidel, jeden právní závazek a pokud možno také jeden systém reportingu a plateb.

Významná část skutečného zjednodušení však bude záviset na prováděcích předpisech a pracovních programech.

7.4 Financování nezávislé na skutečných nákladech

Návrh preferuje širší využívání:

• jednorázových částek;

• financování podle dosažených výstupů nebo výsledků;

• zjednodušených nákladových metod.

Náhrada skutečně vynaložených nákladů má být použita tam, kde jiný způsob nebude vhodný.

Pro podnik může tento přístup snížit dokladování jednotlivých účetních položek. Současně ale zvýší význam přesného vymezení výsledků, milníků a podmínek jejich splnění. V praxi to znamená, že by firmy nemusely k žádostem o podporu dokládat složité návrhy rozpočtů, cenové nabídky atp. Rozpočet bude vázán na výstupy projektu. Způsob financování bude podobný Lump sum financová znamému např. z programu Horizon Europe.

7.5 Competitiveness Seal

Kvalitní projekt, který splní hodnoticí kritéria, ale nebude podpořen například z důvodu nedostatečného rozpočtu výzvy, může získat označení Competitiveness Seal.

Toto označení má:

• potvrdit kvalitu a předchozí odborné posouzení projektu;

• umožnit jednodušší podporu z národních nebo regionálních zdrojů;

• sloužit jako signál kvality pro investory a finanční instituce;

• omezit potřebu opakovat celé hodnocení projektu.

Udělení označení samo o sobě nebude znamenat automatický právní nárok na financování.

7.6 Národní kontaktní místa

Česká republika prosazuje zachování národních kontaktních míst. Ta mají poskytovat informace k výzvám, konzultovat přípravu projektů a pomáhat českým subjektům při vstupu do evropských programů.

Zachování těchto struktur je důležité zejména pro podniky, které dosud nemají zkušenost s přímo řízenými programy EU.

8. Atraktivita EFK pro české firmy

8.1 Financování větších a komplexnějších projektů

EFK může nabídnout prostor pro projekty, které svým rozsahem přesahují možnosti běžných národních programů. Může jít například o nové výrobní kapacity, rozsáhlé technologické demonstrátory nebo evropské průmyslové řetězce.

8.2 Návaznost jednotlivých fází projektu

Firma nebude muset hledat pro každou etapu zcela jiný program. V ideálním případě má být možné navázat na výzkum financováním demonstrace, výroby a komercializace.

Neznamená to ale automatický přechod mezi jednotlivými fázemi. Každá podpora může podléhat samostatnému hodnocení.

8.3 Vyšší dostupnost rizikového financování

EFK má cílit i na projekty, které jsou příliš rizikové pro běžné financování, ale mají významný růstový a strategický potenciál.

8.4 Specifické nástroje pro MSP

V částečném postoji Rady EU se počítá se zvláštními pracovními programy nebo výzvami pro MSP. To může omezit situaci, kdy malé firmy soutěží za stejných podmínek s největšími evropskými korporacemi.

8.5 Využitelnost českého průmyslového zázemí

České firmy mohou těžit zejména z:

• silné průmyslové a výrobní základny;

• schopnosti průmyslového vývoje a zakázkové výroby;

• zapojení do evropských dodavatelských řetězců;

• kompetencí v digitálních technologiích, strojírenství, energetice, biotechnologiích, obranném a leteckém průmyslu;

• schopnosti kombinovat vývoj s následnou výrobou.

Pouhá pozice subdodavatele s nízkou přidanou hodnotou však nemusí být dostatečná. Atraktivnější budou projekty, v nichž český podnik kontroluje významnou část technologie, výsledků, výroby nebo trhu.

9. Hlavní překážky a rizika

9.1 Evropská konkurence

EFK nebude založen na předem přidělené české obálce. Projekty budou soutěžit na evropské úrovni, což zvýhodňuje země a organizace s dlouhodobou zkušeností s přímo řízenými programy.

9.2 Geografická koncentrace podpory

Existuje riziko, že významná část prostředků skončí v několika státech s nejsilnějším výzkumným, průmyslovým a poradenským zázemím.

Rada EU proto počítá se sledováním geografického rozložení podpory. V případě přílišné koncentrace by měla Evropská komise přijímat vhodná opatření. Nejde však o pevnou národní kvótu.

9.3 Náročná příprava projektů

Kvalitní projekt bude vyžadovat propojení:

• technického a výzkumného záměru;

• průmyslového plánu;

• analýzy trhu;

• evropského dopadu;

• finančního modelu;

• strategie duševního vlastnictví;

• partnerů a dodavatelského řetězce;

• případného soukromého financování.

Přípravu proto nelze zahájit až po vyhlášení konkrétní výzvy.

9.4 Nedostatek zkušeností s přímo řízenými programy

Řada českých podniků má zkušenosti s OP TAK, ale nikoliv s programy spravovanými přímo Evropskou komisí.

Odlišnosti mohou spočívat zejména v:

• anglické projektové dokumentaci;

• mezinárodním hodnocení;

• důrazu na evropský dopad;

• práci v konsorciu;

• správě práv k výsledkům;

• komunikaci s evropskými agenturami;

• složitější koordinaci partnerů.

9.5 Potřeba vlastního a soukromého financování

U investičních a růstových projektů nelze předpokládat stoprocentní grantové financování. Podnik bude často potřebovat:

• vlastní zdroje;

• úvěr;

• investora;

• kombinaci grantového a návratného financování.

9.6 Nejasná konečná pravidla

K červnu 2026 stále probíhá legislativní a rozpočtové vyjednávání. Firmy se proto mohou připravovat tematicky a partnersky, ale nemohou spolehlivě kalkulovat s konkrétní mírou podpory nebo termínem výzvy.

9.7 Riziko pouze formálního zjednodušení

Sloučení programů může snížit počet rozhraní a duplicitních pravidel. Současně však vzniká velmi rozsáhlý fond zahrnující rozdílné typy projektů od biotechnologického výzkumu po společné obranné zakázky.

Zásadní bude, zda budou zjednodušeny také konkrétní výzvy, hodnocení, smlouvy, reporting a kontroly – nikoliv pouze zastřešující architektura programu.

10. Česká vyjednávací pozice

Česká republika dlouhodobě prosazuje zejména:

• reálnou dostupnost EFK pro malé a střední podniky;

• větší zapojení členských států do řízení fondu;

• zachování národních kontaktních míst;

• sledování geografického rozložení podpory;

• opatření proti koncentraci financování v několika zemích;

• zohlednění potřeb průmyslových států a energeticky náročných odvětví;

• možnost podpory jaderných technologií;

• propojení EFK s národními a regionálními zdroji;

• podporu projektů ze všech členských států;

• omezení vzniku další inovační mezery mezi evropskými regiony.

V dosavadním postoji Rady EU byly některé české požadavky zohledněny:

• členské státy mají získat silnější roli při přijímání pracovních programů a prováděcích aktů;

• počítá se se zvláštními výzvami nebo opatřeními pro MSP;

• mají být zachována národní kontaktní místa;

• má se sledovat geografická distribuce prostředků;

• mezi podporované oblasti mají patřit jaderné technologie a ve větší míře také energeticky náročný průmysl.

Nadále však není zajištěno:

• pevné rozdělení rozpočtu mezi členské státy;

• minimální částka určená pro Českou republiku;

• automatická podpora projektů ze zemí s nižší dosavadní účastí;

• obecné zvýhodnění projektu pouze na základě jeho umístění v České republice.

11. Co zatím není rozhodnuto

K červnu 2026 nejsou konečné zejména tyto parametry:

• celkový rozpočet EFK;

• rozdělení rozpočtu mezi tematická okna;

• přesná podoba prvních pracovních programů;

• harmonogram výzev;

• minimální a maximální velikost projektů;

• obecné míry grantové podpory;

• pravidla spolufinancování;

• povinné složení konsorcií;

• konkrétní hodnoticí kritéria;

• způsob fungování jednotného vstupního místa;

• vztah jednotlivých výzev k pravidlům veřejné podpory;

• rozsah možnosti kombinovat EFK s národními a regionálními programy;

• konkrétní mechanismus nápravy geografické koncentrace podpory.

Informace o těchto parametrech proto musí být prezentovány jako návrh, nikoliv jako definitivní podmínky budoucího programu.

12. Doporučený postup pro české firmy v letech 2026–2027

Firmy s relevantními technologickými nebo investičními záměry by již nyní měly:

1. Zařadit projekt do jednoho ze čtyř tematických oken EFK.

2. Popsat jeho evropskou přidanou hodnotu, nikoliv pouze přínos pro samotnou firmu nebo český region.

3. Identifikovat strategickou závislost nebo nedostatečnou evropskou kapacitu, kterou projekt řeší.

4. Stanovit celý investiční plán, od aktuální fáze vývoje po výrobu, komercializaci a růst.

5. Prověřit potřebu evropských partnerů a začít budovat konsorcium nebo průmyslové partnerství.

6. Vyjasnit práva k duševnímu vlastnictví, nakládání s výsledky a případný vliv zahraničních vlastníků.

7. Připravit realistický finanční model, včetně vlastních zdrojů, úvěru nebo vstupu investora.

8. Doložit tržní zájem, například prostřednictvím jednání se zákazníky, odběrateli, investory a strategickými partnery.

9. Sledovat pracovní programy, národní kontaktní místa a aktivity MPO a Technologického centra Praha.

10. Budovat interní kapacitu pro evropský projekt, zejména pro odborné zpracování žádosti, finanční řízení, reporting a koordinaci partnerů.

Alexandra Krejzová z Grantuj disponuje více než 20 letou zkušeností s přímo řízenými evropskými programy, jako 6. FP (6. rámcový program), 7. FP (7. rámcový program), Horizon 2020 , Horizon Europe, SME Instrument (předchůdce EIC), EIC Accelerator, MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) či EIC Pathfinder.