Evropský obranný fond (EDF)
Program: Evropský obranný fond (EDF) · Oblast: Obrana, dual-use a vesmír
Evropský obranný fond financuje společný výzkum a vývoj obranných technologií a produktů přímo z rozpočtu EU. Zřídilo ho nařízení (EU) 2021/697 na období 2021–2027; finanční rámec podle nařízení po změně z nařízení o platformě STEP činí 9,453 mld. EUR a program řídí Generální ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS). Projekty řeší konsorcia firem a výzkumných organizací z více zemí a grant dostávají přímo účastníci, ne národní rozpočty. Pro české technologické firmy je fond zajímavý tam, kde mají technologii s obranným využitím, chtějí ji vyvíjet s evropskými partnery a počítají s tím, že výsledný produkt budou pořizovat ozbrojené síly více států.
Pro koho se EDF hodí a pro koho ne
EDF se vyplatí zvážit, pokud:
- vyvíjíte technologii, subsystém nebo komponentu s obranným využitím a dokážete ji zařadit k tématu pracovního programu, nebo máte záměr pro netematické výzvy určené malým a středním podnikům (MSP) a disruptivním technologiím,
- jste schopni pracovat v konsorciu nejméně tří nezávislých subjektů ze tří zemí EU nebo přidružených zemí (u disruptivních technologií dvou) a sdílet s partnery výsledky podle pravidel programu,
- splňujete požadavky na usazení a kontrolu: firma je usazená v EU nebo přidružené zemi, není kontrolovaná z nepřidružené třetí země (nebo má pro takovou kontrolu záruky schválené členským státem) a infrastrukturu i zdroje pro projekt má na území EU nebo přidružené země,
- u vývojových akcí od designu po certifikaci počítáte s tím, že potřebujete podporu nejméně dvou států, které mají o výsledný produkt zájem, a vlastní spolufinancování tam, kde sazba nedosahuje 100 %.
EDF naopak nebývá vhodnou cestou pro firmu, která chce rozšířit výrobu hotového produktu (na to míří program EDIP), potřebuje rozhodnutí v řádu týdnů, nebo má záměr bez obranné aplikace. Technologie dvojího užití patří do EDF jen tehdy, když projekt řeší obrannou potřebu; samotná možnost civilního využití způsobilost nezakládá. Pro rychlé testování a zavádění inovací malých a středních firem vzniká na rok 2027 program AGILE.
Jak je program postavený
Program má dvě části. Výzkumné akce (podle nařízení 3,151 mld. EUR z celkového rámce) financují tvorbu znalostí, studie a technologie zpravidla na nižších úrovních technologické připravenosti. Vývojové akce (6,302 mld. EUR) financují design, prototypy, testování, kvalifikaci a certifikaci obranných produktů. Čtyři až osm procent prostředků je vyhrazeno disruptivním technologiím. Rámec v nařízení není částka dostupná v jednotlivých výzvách; tu určuje každý roční pracovní program.
Témata stanoví roční pracovní program. Program na rok 2026, přijatý 17. prosince 2025, obsahuje 31 témat za zhruba 1 mld. EUR: velké tematické výzvy (například protivzdušná a protiraketová obrana, pozemní a námořní platformy, vesmír, kybernetická obrana) a netematické výzvy, v nichž firmy přicházejí s vlastním tématem. Právě netematické výzvy jsou pro české firmy nejpřístupnější:
- Vývoj obranných technologií pro MSP (EDF-2026-LS-DA-SME): 30 mil. EUR, grant do 6 mil. EUR, konsorcium složené jen z MSP s koordinátorem z řad MSP.
- Obranný výzkum pro MSP a výzkumné organizace (EDF-2026-LS-DIS-RA-SMERO): 35 mil. EUR, grant do 5 mil. EUR, 100 % způsobilých nákladů, koordinátor MSP, výzkumné organizace nejvýše 40 % grantu, projekty na 12–36 měsíců.
- Disruptivní technologie pro obranu (EDF-2026-LS-DIS): 27 mil. EUR, grant do 3 mil. EUR, 100 % způsobilých nákladů, stačí dva partneři ze dvou zemí, projekty na 12–24 měsíců.
Tyto výzvy jsou paušální granty (lump sum). Výzkumná výzva pro MSP a výzva pro disruptivní technologie mají od roku 2026 žádost nejvýše na 50 stran a tři hodnoticí kritéria místo standardní sady; vývojová výzva pro MSP si ponechává osm kritérií a žádost do 100 stran. Administraci vybraných projektů může Komise svěřit Evropské obranné agentuře.
Přidruženými zeměmi jsou Norsko a Ukrajina. Novela nařízení z prosince 2025 vytvořila pro přidružení Ukrajiny právní předpoklad, dohoda o přidružení byla podepsána v červenci 2026 a její vstup v platnost Komise oznámila 16. října 2026; výzvy 2026 byly ukrajinským žadatelům otevřeny už v očekávání tohoto kroku.
Míra podpory a financování
Uvedené sazby platí pro výzvy roku 2026 (nařízení (EU) 2021/697 ve znění do 22. listopadu 2026 a dokument vývojové výzvy pro MSP 2026); konkrétní sazby stanoví vždy text výzvy.
| Činnost | Základní sazba (výzvy 2026) | S bonusy nejvýše |
|---|---|---|
| Výzkumné akce (tvorba znalostí, studie, disruptivní technologie) | 100 % | 100 % |
| Studie ve vývojových akcích, včetně studií proveditelnosti | 90 % | 100 % |
| Design, integrace znalostí, zvyšování efektivity životního cyklu | 65 % | 100 % |
| Prototyp systému | 20 % | 55 % |
| Testování | 45 % | 80 % |
| Kvalifikace a certifikace | 70 % | 80 % |
Bonusy se týkají vývojových akcí a podíly nákladů se pro ně počítají za konkrétní činnost, ne za celý projekt. Projekt zařazený do stálé strukturované spolupráce PESCO může získat 10 procentních bodů navíc. Připadá-li nejméně 10 % nákladů činnosti na MSP, zvyšuje se sazba o podíl nákladů MSP usazených ve stejných státech jako větší členové konsorcia (podle výzev 2026 nejvýše o 5 bodů) a o dvojnásobek podílu nákladů přeshraničních MSP. Mid-caps (podniky do 3 000 zaměstnanců) s nejméně 15 % nákladů přinášejí dalších 10 bodů. Součet bonusů je nejvýše 35 bodů a celková podpora nepřekročí 100 %.
Novela nařízení (EU) 2026/2382 účinná od 23. listopadu 2026 mění tato pravidla pro další výzvy: ruší dosavadní zákonný strop 80 % pro testování, kvalifikaci a certifikaci (zvláštní základní strop 20 % pro systémové prototypy s možností bonusů zůstává), zvyšuje strop bonusu za MSP ze stejných zemí z 5 na 10 bodů a bonus 10 bodů přiznává i akcím v rámci struktury SEAP podle nařízení EDIP. Sazby výzev 2027 tím ještě nejsou určeny; stanoví je až pracovní program a texty výzev.
Nepřímé náklady se zpravidla stanoví paušálem 25 % z přímých způsobilých nákladů bez subdodávek. Výzvy pro MSP a disruptivní technologie jsou paušální granty sestavené z podrobného rozpočtu po pracovních balíčcích.
U vývojových akcí od prototypu po certifikaci musí konsorcium doložit, že nejméně dva členské státy nebo přidružené země hodlají výsledný produkt pořídit nebo koordinovaně užívat a že akce vychází ze společných technických specifikací; design musí vycházet z harmonizovaných požadavků na schopnosti nejméně dvou států. Náklady, které grant nepokryje, nesou tyto státy nebo sami účastníci. Postup pro získání vyjádření státu nebo schválení záruk si ověřte u českého kontaktního místa EDF.
Program PRODEF Technologické agentury ČR, schválený vládou v květnu 2024, počítá v podprogramu 1 s doplacením až 50 % spoluúčasti českého uchazeče v úspěšném projektu EDF, tedy části nákladů, které grant nekryje; konkrétní míru stanoví podmínky národní výzvy a vyhlašování je navázáno na výzvy EDF.
Výsledky výzkumných akcí vlastní příjemci a Unie nevlastní produkty ani technologie z vývojových akcí. O přístupu spolufinancujících států k výsledkům se s příjemci jedná. Podle novely nařízení vyžaduje převod vlastnictví výsledků vývojové akce do nepřidružené třetí země v prvních třech letech od konečné platby předchozí oznámení Komisi a může vést k vrácení podpory; rozhodování o exportu zůstává členským státům.
Konsorcium: s kým a v jakém složení
Standardní akci provádí nejméně tři nezávislé právní subjekty usazené ve třech různých členských státech nebo přidružených zemích. Nařízení vyjímá z tohoto minima studie a akce v oblasti disruptivních technologií, jejich vlastní podmínky však stanoví výzva; výzva pro disruptivní technologie 2026 požaduje dva partnery ze dvou zemí. Ve výzvě pro vývoj v MSP tvoří konsorcium výhradně MSP, ve výzkumné výzvě MSP a výzkumné organizace; v obou případech projekt koordinuje MSP.
Tematické projekty jsou velké: projekty vybrané ve výzvách 2025 měly v průměru 18 účastníků z 9 zemí a vedou je zpravidla systémoví integrátoři. Česká firma se do nich nejčastěji zapojuje jako dodavatel subsystému, komponenty nebo specifické technologie. Netematické výzvy naopak umožňují malá konsorcia a českou koordinaci; příkladem je projekt ResistCAM vybraný ve výzvě EDF 2025 pro MSP a výzkumné organizace, který koordinuje česká RESPILON MEMBRANES s.r.o.
Pravidla o usazení a kontrole platí i pro subdodavatele, kteří mají přímou smlouvu s příjemcem, podílejí se na nákladech alespoň 10 % nebo pracují s utajovanými informacemi. Dokumenty výzev 2026 počítají zpravidla s kontrolou finanční kapacity všech příjemců s výjimkami; novela nařízení ji od 23. listopadu 2026 omezuje na koordinátora.
Jak probíhá příprava a hodnocení
- Volba cesty. Tematická výzva vyžaduje přesnou shodu s očekávanými výstupy tématu; netematické výzvy posuzují vlastní záměr firmy. Pracovní program vychází s předstihem: program 2026 byl přijat v prosinci 2025, výzvy se otevřely 11. února a 15. dubna 2026 a všechny měly uzávěrku 29. září 2026. Informační dny k výzvám 2026 Komise pořádala v březnu.
- Sestavení konsorcia a zapojení států. U vývojových akcí vyjádření států a společné specifikace, u firem kontrolovaných z nepřidružené třetí země záruky schválené členským státem. Potřeba bezpečnostních prověrek firem a osob závisí na stupni utajení informací v projektu a na roli účastníka.
- Zpracování návrhu. Podání je jednokolové. Část B má u vývojové výzvy pro MSP 2026 nejvýše 100 stran, u výzkumné výzvy pro MSP a u disruptivních technologií 50 stran. Rozpočet paušálního grantu se sestavuje po pracovních balíčcích.
- Hodnocení. Vývojové akce ve výzvách 2026 hodnotí osm kritérií na stupnici 0–5 s vahami (excelence, přínos pro autonomii evropské obranné průmyslové základny a nová přeshraniční spolupráce mají váhu 2) a práh je 37 bodů z 55. Výzvy pro disruptivní technologie a výzkum v MSP používají tři kritéria (excelence a potenciál disrupce, inovace, kvalita provedení) s prahem 18 bodů z 25 a dílčími prahy 4, resp. 3,5 bodu u prvních dvou. Novela nařízení účinná od 23. listopadu 2026 stanoví pro další výzvy dvě povinná kritéria a nejméně jedno další ze sedmi podle výzvy.
- Výsledek a smlouva. Podle orientačního harmonogramu Komise oznámí výsledky výzev 2026 v březnu 2027, tedy zhruba šest měsíců po uzávěrce, a grantové dohody podepíše do konce roku 2027. Návrhy nad prahy kvality v tématech navázaných na platformu STEP dostávají STEP Seal bez ohledu na to, zda získaly grant.
Konkurence roste. V roce 2024 Komise vybrala 62 projektů z 297 návrhů, v roce 2025 oznámila 57 projektů ze 410 návrhů za 1,07 mld. EUR a výzvy 2026 přinesly rekordních 612 návrhů. Nejsilnější je tlak ve výzkumné výzvě pro MSP a výzkumné organizace, kde se v roce 2026 o 35 mil. EUR ucházelo 279 návrhů; ve výzvě pro vývoj v MSP jich bylo 54 a u disruptivních technologií 104.
Co bude po roce 2027
Pracovní program 2027 je poslední v současném období. Komise ho zatím nezveřejnila; program 2025 přijala v lednu 2025 a program 2026 v prosinci 2025, výzvy 2026 se otevřely v únoru a dubnu s uzávěrkou na konci září. Na další výzvy dopadne novela nařízení (EU) 2026/2382 účinná od 23. listopadu 2026: mění stropy sazeb a bonus za MSP, zjednodušuje hodnoticí kritéria, omezuje kontrolu finanční kapacity na koordinátora a umožňuje víceleté pracovní programy. Zvlášť stanoví, že vymezené náklady na testování s využitím infrastruktury a zdrojů kvalifikovaných ukrajinských subjektů jsou způsobilé se zpětnou účinností od 1. ledna 2025.
Pro období 2028–2034 navrhla Komise v červenci 2025 Evropský fond konkurenceschopnosti, do něhož má být podle návrhu EDF začleněn spolu s EDIP a dalšími obrannými nástroji. Okno fondu pro odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír má podle návrhu Komise indikativně 125,2 mld. EUR v běžných cenách a součástí má být zvláštní program pro obranný výzkum a inovace. Rada EU přijala částečnou vyjednávací pozici k nařízení o fondu v červnu 2026, o výši rozpočtu se jedná; konečná pravidla a částky závisejí na dohodě členských států a Evropského parlamentu. Schválené projekty EDF pokračují podle svých grantových dohod bez ohledu na tato jednání.
Vedle EDF stojí nástroje pro další fáze: EDIP (nařízení (EU) 2025/2643, 1,5 mld. EUR do konce roku 2027) financuje rozšíření výroby, AGILE (nařízení (EU) 2026/2387, 115 mil. EUR na rok 2027) rychlé testování a zavádění inovací MSP a nástroj SAFE poskytuje členským státům půjčky až 150 mld. EUR na pořizování obranného materiálu, z nichž firmy těží jako dodavatelé.
Jak vám pomůže Grantuj
Mezinárodní projekty u nás vede Alexandra Krejzová, která se evropským rámcovým programům věnuje od roku 2003, včetně projektů 6. rámcového programu. Bereme jen tolik projektů, kolik dokážeme vést osobně.
Konkrétně pomáháme s:
- posouzením, zda záměr odpovídá tématu nebo netematické výzvě a zda firma splňuje podmínky usazení, kontroly a infrastruktury,
- volbou role: koordinace malého konsorcia ve výzvě pro MSP, nebo účast dodavatele ve velkém tematickém konsorciu,
- hledáním partnerů a jednáním o rozdělení práce a výsledků,
- přípravou vyjádření státu a bezpečnostních záruk ve spolupráci s českým kontaktním místem EDF a nastavením ochrany utajovaných informací,
- zpracováním návrhu včetně paušálního rozpočtu po pracovních balíčcích a popisu přínosu pro evropskou obrannou průmyslovou základnu,
- grantovou dohodou, konsorciální smlouvou a navazujícím národním spolufinancováním po schválení.
Cena přípravy. Odměnu sjednáváme jako fixní poplatek za zpracování projektu a odměnu za úspěch, která se váže na schválení podpory. Výše obojího závisí na výzvě a na roli firmy v projektu, tedy zda koordinuje, nebo je členem konsorcia. Konkrétní nabídku připravíme po úvodní konzultaci, která je nezávazná.
Aktuální a připravované výzvy EDF
Karty obsahují název, zaměření a stav; termíny a částky najdete v profilu výzvy.
Výroba a rychlé zavádění: EDIP – samostatná stránka → · AGILE – profil programu →
Časté otázky
Může česká firma žádat sama? V žádné ze tří výzev 2026 popsaných na této stránce ne: vývojová výzva pro MSP vyžaduje tři MSP ze tří zemí, výzkumná výzva tři MSP nebo výzkumné organizace ze tří zemí a výzva pro disruptivní technologie dva partnery ze dvou zemí. Nařízení připouští výjimku z běžného minima u studií a disruptivních akcí, jejich podmínky ale vždy stanoví konkrétní výzva.
Potřebujeme bezpečnostní prověrku? Záleží na stupni utajení informací v projektu a na roli účastníka. Požadavky stanoví pracovní program a text výzvy; prověrky osob i firem ověřují národní bezpečnostní úřady.
Jak dlouho trvá cesta k penězům? U výzev 2026 podle orientačního harmonogramu od uzávěrky v září 2026 k výsledkům v březnu 2027 a k podpisu grantové dohody do konce roku 2027. Přípravu návrhu je třeba zahájit nejméně půl roku před uzávěrkou, u vývojových akcí dříve kvůli vyjádření států.
Co když je firma kontrolovaná ze zahraničí? Kontrola z EU nebo z přidružené země nevadí. Firmu kontrolovanou z nepřidružené třetí země může Komise přijmout jen se zárukami schválenými členským státem, které zajistí nerušenou realizaci projektu, ochranu citlivých informací a to, že výsledky zůstanou u příjemce. Postup schválení záruk si ověřte u českého kontaktního místa EDF.
Lze EDF kombinovat s českou dotací? Náklady kryté grantem EDF nelze uhradit podruhé. Program PRODEF počítá s doplacením části spoluúčasti českého uchazeče v úspěšném projektu EDF a novela nařízení z prosince 2025 výslovně připouští kumulativní financování z jiných programů EU, pokud nekryje tytéž náklady.
Co je STEP Seal? Pečeť pro návrhy, které v tématech navázaných na platformu STEP překročily prahy kvality, ať grant získaly, nebo ne. Usnadňuje financování z jiných veřejných zdrojů, nezakládá ale nárok na podporu.

